Poté co byl hrabě de Peyrac na základě králova příkazu zatčen za čarodějnictví a posledního lednového dne roku 1661 upálen na Place de Gréve, mladá vdova Angelika najde své místo mezi ostatními opovrženými, na slavném pařížském Dvoře Zázraků, které je útočištěm lupičů a žebráků. Zde potkává svého přítele z dětství v Poitou – Nicolase, který se stal vůdcem pařížských lupičů. Stává se královnou pařížské lůzy. Má mnoho nepřátel, jak u dvora, tak v podzemí. Ale Angelika se nevzdává, zachraňuje své dvě děti a naplňuje svůj odvážný plán. Chce zpátky svou čest, tituly, majetek i postavení u dvora.
Červená knihovna ještě naivnější než první díl. Ze zrzky se začíná stávat regulérní mrcha, která svou krásou ovládá celou Francii a všichni chlapi při pohledu na ní jihnou a stávají se z nich nemyslící chodící penisy.
Jeoffrey de Peyrac je mimo hru a tak snímek představuje další osudy krásné, silné a sentimentální ženy jménem Angélique de Peyrac již bez něj. V zájmu všeho dění je pomsta a to by nebylo, aby se to krapet nekomplikovalo. Druhý film již není tak kouzelně zamilovaný, ale do popředí všeho romantismu dává více dobrodružství, pokračující intriky a shovívavost mocných. Tvůrci se snažili zachovat předešlou atmosféru, avšak v zájmu pokračujícího dění. K sebevykrádání však kupodivu nedošlo, takže lze i druhý díl považovat za povedený, čímž bylo založeno na vzniku filmové série.
Bez Joffreye de Peyraca to nějak není ono. Báječná Angelika se mi nelíbila tolik, jako první díl. Romantická Angelika se změnila v cílevědomou ženu, která jde z náruče do náruče a dobývá si slávu skrze postele vlivných mužu. Intrikářský příběh, zůstávají krásné lokace i kostýmy.. Dobré - 60%.