Podzim

Yusuf je po deseti letech ze zdravotních důvodů propuštěn z vězení, kam byl odsouzen za blíže nespecifikovanou protistátní činnost, a vrací se do svého rodiště kdesi v severovýchodním Turecku u hranic s Gruzií. Smrtelně nemocný a vnitřně nalomený muž v proměněném světě potkává gruzínskou prostitutku Eku, jež je ve svém pochybném povolání stejně osamělá jako on. Yusuf cítí, že s ní by se mohl naposledy nadechnout ke vzpouře proti nezdolnému osudu samoty. Výtvarně strhujícímu snímku udává melancholický řád postupující podzim. Divoká horská krajina se v pozvolných obrazech střídá s divokými vlnami Černého moře a vytváří tak metaforický protějšek nesourodé a přitom stále k sobě puzené ústřední dvojice. [FebioFest 2009]