Hlavní třída

68%
Hlavní třída
Hlavní třída

Vynikající umělecký film francouzsko-španělské produkce, v němž jeho autor, mladý nadaný scénárista a režisér J. A. Bardem, vrhl odvážný kritický pohled na současný život ve frankistickém Španělsku a ukázal mravní krizi současné generace, která prožila svá mladá léta v době občanské války a nástupu fašistického režimu. Film Hlavní ulice není jen tklivou historií stárnoucí dívky na malém městě, nýbrž širokým kritickým obrazem dnešních španělských poměrů. V jednom z domů na hlavní ulici španělského provinčního města žije se svou matkou vdovou po důstojníku stárnoucí dívky Isabel. Žije tak, jak je dodnes nucena žít většina španělských dívek a žen, opředených pouty zvrácené tradičnosti, společenských předsudků a náboženského fetišismu. Kroužek maloměstských darmošlapů si ji zvolí za oběť své zvrácené zábavy. Jeden z nich, Juan, se začne o ni naoko zajímat. Předstírá jí lásku a slíbí ji manželství. Isabel sek němu upne se vší horoucností dychtivého srdce. Tu se v Juanovi probudí svědomí, ale nemá již sil krutý žert skončit. Až jeho čestný přítel Federico Isabele prozradí v poslední chvíli nepěknou hru, kterou s ní Juan sehrál, a nabídne ji možnost opustit město. Isabel však odmítne uprchnout a vrátí se na Hlavní ulici. Film získal Velkou cenu Mezinárodní kritiky na Biennale v Benátkách v r. 1956. (FILMOVÝ PŘEHLED 36 / 1957)




Fingon
16 896 bodů
6
Zlý film s uboze provedeným koncem. Trpěl jsem s Isabel a bylo mi od začátku jasné, že to asi dobře dopadnout nemůže, ale zde autoři zvolili konec, který byl nejméně působivý.

Dodatečné informace

Původní název:
Calle Mayor (více)
  • Španělsko Hlavní třída
  • Španělsko Calle Mayor
  • Španělsko Grand- rue
  • Španělsko Hauptstraße
  • Španělsko Main Street
  • Španělsko O megalos dromos
  • Španělsko Storgatan
  • Španělsko The Lovemaker
Země původu:
Španělsko, Francie

  • Při stém výročí španělského filmu ho profesionálové a kritici zvolili devátým nejlepším španělským filmem (1996).
  • Studentské demonstrace v Madridu v době, kdy se začínalo točit, vedly v Palencii k zatčení režiséra (komunisty) Juana Antonia Bardema. Propuštěn byl po několika dnech pod podmínkou, že během rozhovorů v souvislosti s filmem nebude mluvit o svém osobním životě a názorech.