Recenze filmu Radioactive Dreams

55%

Komentáře a recenze 1

Dle počtu bodů
martin-mickey-stusak
martin-mickey-stusak
36 593 bodů
7
Bláznivý příběh v hutném klubovém postapokalyptickém sci-fi s prvky noiru a rockové hudby 80. let. Mohla to být parodie, ale zůstalo to u zábavného dobrodružství, které se nebere příliš vážně. Motorkáři, rockeři, kyberpunkeři, mutanti a jedna obří krysa k tomu. Osazenstvo je tedy honosné a mezi takovými se ocitnou dva mladíci, svým způsobem odkojení detektivními romány, kteří se vydávají za zábavou, dívkami a sexem, aby si nakonec hráli na detektivovy z těchto románů. V centru všeho dění jsou klíče od jaderného arzenálu s poslední jadernou bombou, o kterou mají všichni zájem. Celkově je to kýč jako bič, ale díky neonovým barvám, typickým maskám a kostýmům, rockové hudbě v podání Sue Saad, která se zde dokonce osobně objeví, což by se daná scéna dala počítat i jako její videoklip, to prostě v rámci čisté nostalgie při vypnutí mozku nezklame. On už ten soundtrack s typickou hudbou osmdesátých let se dá považovat za naprostou pecku Nejzajímavější na tomto filmu je přítomnost Michaela Dudikoffa v roli jednoho z mladíků, který ve stejném roce natočil i svůj úspěšný film „Americký ninja“ (1985), ovlivňující jeho setrvání u akčního žánru. Při porovnání obou filmů je zde opravdu k nepoznání. Snímek je tedy neočekávaně zábavný, ale paradoxně komická hodnota jde jaksi stranou. Humor jako takový tu prostě není, což je asi největší problém celého filmu, když už je tu akce zatraceně málo. Každopádně ve své době to byl ve videopůjčovnách na VHS obrovský hit, a to se počítá. Takže v dnešní době je třeba k tomu přistupovat s nostalgickou duchapřítomností. Nepřemýšlet nad logikou, ale prostě si jen užívat nejrůznější eskapády, každý neonový, či jinak nasvícený, obraz, nostalgický design a hudební hity 80. let.