Recenze filmu Krásný Serge

Komentáře a recenze 2

Sheldon

16 079 bodů •13. 12. 2015

Film si Chabrol financuje ze svého, respektive z kapitálu dědictví, které připadlo jeho ženě. Do té doby neměl Chabrol žádnou praktickou zkušenost s filmem! Založí si produkční společnost AJYM (podle křestních jmen tehdejší ženy a dětí). Film natáčí ve vesnici, kde strávil dětství, tedy v Sardentu. Francois se po deseti letech vrací do vesnice odkud odešel. Zjistí, že se sice vesnice příliš nezměnila, ale lidé ano. Nejvíce jeho přítel Serge, který se stal těžkým alkoholikem. Francois se snaží zjistit, co se mu stalo. Film, který slavil úspěch na festivalu v Locarnu okamžitě odstartoval i vlnu kritiky. Velkým kritikem byl přímo sám Rainer Werner Fassbinder, který Chabrola po jeho debutu označil za ,,systémově imanentního cynika“, když film ukončí očištěním hlavního hrdiny, s kterým se Chabrol evidentně identifikoval a které je pro Fassbindera mírně řečeno nevěrohodné. Chabrolovi se tak začíná vytýkat chlad a odtažitost, stejně jako Kubrickovi, nezúčastněné konstatování amorálnosti, zločinu, absence empatie a odpírání jakéhokoliv řešení, ať už v podobě happy endu nebo vůbec závěru obecně. O tom, že Chabrolova raná tvorba byla evidentně nesprávně vnímána svědčí její značná živost a obliba dodnes.

liborek_

7 283 bodů •4. 8. 2019

8

Francois Truffaut kdysi napsal, že tento "Chabrolův film začíná psychologií a končí metafyzikou." A opravdu! Film začíná příjezdem Francoise do rodné vesnice, kde se chce zotavit po těžké nemoci. Francois ale velmi rychle zjišťuje, že "nemocná" je sama vesnice, její obyvatelé a zejména Serge - Francoisův někdejší kamarád a kumpán, který byl v mládí "krásným Sergem"; kingem, kterému patřil svět, ale ze kterého čas, prostředí a manželství bez lásky udělali trosku utápějící se v alkoholu, depresích a deziluzi. Z úvodní psychologické črty Chabrol rozvíjí nadčasový a v mnoha ohledech až děsivě aktuální příběh zapomenutých frustrovaných lidí s minulostí a bez budoucnosti, vědomě pasivních jedinců volících pudovost před aktivním vzdorem vůči nepřízni okolností. Přestože má Francois stejné kořeny, představuje v tomto prostředí cizí element. Serge a Francois jsou v jádru stejní a film tuto podobnost & vzájemnost reflektuje v mnoha situacích. "Osud" ale jejich role pozměnil a vedle tápajícího drsného Serge vidíme uhlazeného Francoise, v němž rostou mesiášské snahy, vrcholící v mnohovrstevnatém, takřka snovém, metafyzickém závěru. Již zmíněný Truffaut také napsal, že tento film je jako "šachová partie dvou mužů. Gérard Blain [Serge] má černé figurky a Jean-Claude Brialy [Francois] hraje bílými. V okamžiku, kdy se setkají, si barvy vymění a hra skončí remízou." Dalo by se sice polemizovat o pořadí těch barev, nicméně ten příměr je opět docela trefný. Krásný Serge je vyzrálý film, který v ničem nepřipomíná debut. Technicky perfektní se skvělou kamerou. Povedený mix neherců se skvělými profesionálními herci významně zvyšuje autenticitu snímku, který balancuje někde na pomezí nové vlny a neorealismu.