Klajnik
8 955 bodů •
0
Legendární lawman Wyatt Earp byl již v kultuře tematizován hojně, ale toto je nejstarší ztvárnění, s nímž jsem se dosud setkal. Fonda mě v jeho roli nebavil stejně jako Mature v roli Hollidaye. Co se těchto postav (případně přestřelky u O. K. Corral) týká, doporučil bych raději zavítat do devadesátek a zkontroloval Tombstone, kde ho hraje Kurt Russell, nebo demýtizujícího Wyatta Earpa, kde ho hraje Kevin Costner. My Darling Clementine je krom jiného taky historicky nepřesný (bratři Earpové třeba nikdy nebyli kovboji a Doc Holliday v té slavné přestřelce nepadl), ale nepodepsal bych se pod to, že změny dobře slouží dramatické rovině příběhu. Filmem jsem se totiž řádně pronudil. Jedná se o romantický pohled na divoký západ, v němž se hrdina snaží zkrotit městečko, v němž vládne bezpráví, a přinést tam pořádek a civilizaci. Tato linie příběhu je však slabá (pokud je radno vidět silný příběh o hrdinovi symbolizujícím zdvořilost, civilizaci a možnost budoucího lepšího světa, tak doporučuji na svou dobu výjimečně dokonalé Big Country z roku 1958), protože Ford se příliš zaměřil (jak už název napovídá) na dvě ženské postavy, které však nezaujaly, protože jsou jednorozměrné – slouží romantickému zájmu mužských hrdinů a v návaznosti na to fungují jako plot device. Film se upíná na vztahy mezi Earpem, Hollidayem, Clementine a ještě jednou ženou, ačkoliv nejsou dost zajímavé a zároveň měl ve scénáři interesantnější koncept k tematizaci. Ten sice obsahově a tematicky odpovídá schématu klasických westernů, kde dobro bojuje se zlem a také nad ním vyhraje, ale furt bych radši koukal na to, jak se Wyatt snaží zkrotit městečko než na nezajímavé vztahové konflikty mezi nezajímavými postavami. Fordova režie rozhodně má co do sebe a herci dbali i na řeč těla, jenže pro mě osobně jsou tyto kvality těžce podružné v případě, kdy mě nezaujalo to podstatné – tedy postavy a konflikty mezi nimi.