"I'M SAMUEL HELLO"...Tak přece. I přes svou značnou skepsi musím uznat, že toto téma ještě pořád není mrtvé, ale může kráčet dále. A k tomu příjemná dávka nekonfliktního humoru. 73%
Přemrštěný střih a drtivá třepost kamery je záměrem autentičnosti reálného záběru (found footage), ale už mě nebaví v tomhle žánru. Velké herecké jména jsou v titulcích vidět, ale ve filmu jen chladno lemují bez povšimnutí. Chování postav není tupé, ale předvídatelné. Zombie horory mám rád, jsou tu vychytané scény (kosa, koupelna), ale na mě DENÍK MRTVÝCH nezapůsobil jako třeba Snyderův ÚSVIT MRTVÝCH. Proto zůstávám u popcornového hodnocení u 75%.
No nevím proč se teďka tak rozjelo točení filmů jako že je to realita pomocí ruční kamery, ale tady to na rozdíl od Cloverfield nebo Blair Witch vůbec nemělo smysl! Herci byly ještě víc prkenní a děj nudný. Jediný rozdíl byl v tom že se třepal obraz a herci se dívali do kamery, ale rozhodně to nepřidalo napětí čí spád děje.50%
Monstrózní zombie film! Jsem vážně nadšený. Parta přátel se prostě snaží přejít a to vše dokumentuje jeden týpek co je posedlý svým filmem. A jak vypadá parta lidí, která se nebojí jezdit po celém městě a zabíjet zombie? Vypadá skvěle. I bez většího střihu a detailů jsem se dobře orientoval. A postava učitele byla taky skvělá. Jeho drsné, ale pro něj nudné řeči. A stylový luk, který začal používat. Deník mrtvých je jeden ze zombie hororů na který se dá často koukat a jen tak neomrzí.
„If it didn't happen on camera, it's like it didn't happen, right?“… Druhý film do nové trilogie, který se opět přesouvá na samotný začátek od vypuknutí nákazy. Parta studentů točí v lese hororový film pro školní projekt když se z rádia dozví, že vlastně mrtví nezůstávají mrtví. Zpočátku to neberou vážně, ale první událost je ihned přesvědčí, že situace je vážná a chtějí se dostat domů. Tím cesta akorát začíná. Deník mrtvých jde na to tentokrát jiným stylem neboť je natočený ve stylu dokumentu, který sledujeme přímo skrze čočku kamery (Found Footage). A musím říct, že to byl super nápad. Romero se rovněž vrátil k takovému tomu komornějšímu vyprávění příběhu, které sleduje skupinku lidí na cestě do bezpečí a do cesty jim klade různé nástrahy a zvraty. Obsazení opět skvělé a sympatické což se většinou o „študácích“ často říct nedá. Stylizace rovněž skvělá – krev, gore a i poměrně originální způsoby likvidace zombíků bylo super. Masky mrtváků opět skvělé – obzvláště ze zjevu připáleného šerifa mám trauma ještě dnes. Takže ve výsledku jsem s filmem až nadmíru spokojený.