martin-mickey-stusak
36 628 bodů •
7
Film natočený podle skutečné události, i když jako obvykle v rámci smysluplného příběhu s nezbytnými úpravami, ukazuje, že námět japonského filmu „Sedm samurajů“ (1954) není zase až tak originální. Akira Kurosawa to už jen dovedl k naprosté dokonalosti. Pojítkem je právě výcvik, v tomto případě, filipínských domorodých ´policistů´ ve vesnici, která je neustále přepadávána muslimskými marockými ozbrojenci. Po dějové stránce je to ale jen na okraj, neboť o hlavní motiv se nejedná, byť se finálové bitvy lze dočkat. Tato klasika z 30. let se drží standardní dějové šablony, ve své době hodně používané i ve westernech, takže nechybí romantika a v první polovině příběhu ani společenské interakce, jako je večírek a potažmo přítomnost krásných dam. Že se to odehrává venku v prostorách filipínské džungle, zůstává stranou. A aby toho nebylo málo, v druhé polovině byla do příběhu vhozena epidemie cholery. Gary Cooper je sice v centru dění, ale ani ostatní nezůstávají pozadu. Film je tedy převážně společenský a celkově konverzační, což je snad i dobře, protože krátké akční scény, které jsou přidány snad jen z nutnosti, nepůsobí zrovna reálným dojmem. V dnešní době je filmu vyčítáno především to, že zobrazuje domorodce jako primitivní a naivní obyvatele Filipín, kteří potřebují pomoc a ochranu Američanů. Inu, každá doba si po liberální stránce žádá své. To ale nic nemění na tom, že i přes zastaralost některých aspektů je film zábavný a odpočinkový.