Doktorka Lucille

Lucille Teasdaleová (1929-1996) zahájila svou lékařskou dráhu v Kanadě na počátku 50. let. Byla první ženou, které byl udělen diplom chirurga (1955), ovšem postoj veřejnosti tehdy ženám v tomto oboru moc nepřál. Možná i proto přijala nabídku italského pediatra, anesteziologa a misionáře Piera Cortiho, aby mu - na čas - pomohla v nemocnici St. Mary´s-Lacor v Ugandě. Nakonec strávila "doktorka Lucille" v Ugandě 35 let, za Piera Cortiho se provdala a spolu pomáhali místním lidem za často velmi těžkých podmínek. Založili i školu a vychovali si spolupracovníky z domorodých obyvatel, včetně lékařů. Jejich nemocnice St. Mary´s přežila občanskou válku, masakry, vládní vojáky i povstalce. Pomáhala tisícům uprchlíků, snažila se o osvětu? Sama doktorka Lucille absolvovala za tu dobu na 13 000 zákroků a oba manželé se věnovali i nakažlivým chorobám, malárii a začínajícímu AIDS. Když se Lucille Teasdaleová sama při operování nakazila a musela se chirurgie vzdát, pomáhala dál - pacientům s AIDS a ambulantním pacientům. Dlouhá a náročná činnost manželů Cortiových byla několikrát oceněna, včetně nejvyššího vyznamenání Světové zdravotnické organizace (WHO) - Saskawa Prize - v roce 1986, a v roce 2000 se portrét Lucille Teasdaleové objevil i na známkách mezi "Slavnými kanadskými ženami".