martin-mickey-stusak
36 594 bodů •
6
Tvůrci si tímto snímkem výborně pohráli s legendou o známé maďarské sériové vražedkyni ze 16. století, hraběnky Alžběty Bathory. Odkaz ponechali jménem a vymysleli příběh o zahořkle ješitné hraběnce Alžbětě Nádasdy, která během buzerace služebné náhodně narazí na krvavý recept omlazení. Byť název snímku evokuje k hororu, není tomu tak. Jedná se o zcela nenáročný počin, spíše vyznívající jako pohádka pro dospělé, která vypráví o jednom poněkud zvláštním milostném trojúhelníku. Ve svém smyslu příběh poutavý je, ale vyloženě krvavé scény tu prostě nejsou. Točit to Italové, gore by jistě nechybělo. A právě takový střízlivější přístup je možná důvodem, proč se snímek úspěchu nijak zvlášť nedočkal. I když jsou na snímku tvůrčí 70. léta poměrně znát, něco fascinujícího z toho i přesto vyzařuje. A však pouze v průběhu děje, neboť samotný závěr po emoční stránce nějak nefunguje. Divácké nadšení tedy ze snímku být nemůže, ale za pozornost stojí. Jak je uvedeno výše, je to, prostě jen taková pohádka pro dospělé, a když se to vezme kolem a kolem, k přijetí na jiné myšlenky během sledování, proč ne. Za zmínku také stojí, že ve stejné době vznikl inspirací Alžběty Bathory také snímek v koprodukci Belgie, Francie a Západního Německa pod názvem „Les Lèvres rouges“ (1971). Pro porovnání, kdo si s námětem poradil lépe, za zhlédnutí jistojistě stojí také.