Zajímavosti 11
- Jiné názvy filmu:Belgie: WINNETOU III. Dánsko: WINNETOU I DODENS FAVNTAG. Francie: WINNETOU III. Velká Británie: THE DESPERADO TRAIL. Holandsko: WITTE BUFFEL VALT AAN / WINNETOU TEGEN WITTE BUFFEL. Itálie: DESPERADO TRAIL. Jugoslávie: OPROSTAJ VELIKOG POGLAVICE (VINETU III. DEO). Rakousko: WINNETOU 3. TEIL. Polsko: WINNETOU III. SERIA. Švédsko: DESPERADOS I VÄSTERNS. USA: THE DESPERADO TRAIL
- Stejně jako Poklad na Stříbrném jezeře a Vinnetou 1. a 2. díl, obdržel i tento snímek cenu Bambi za "obchodně nejúspěšnější německý film roku 1966" a Zlaté plátno za více než 3 miliony návštěvníků v průběhu dvanácti měsíců, které mu bylo uděleno 19. srpna 1966 v Essenu při příležitosti premiéry filmu Vinnetou a míšenka Apanači (1966).
- Premiéra se konala 14. října 1965 v essenském Lichtburgu, tedy tam, kde slavil svou velkolepou premiéru také Vinnetou - Rudý gentleman (1964).
- Místa natáčení: Jugoslávie: Mali Alan u Obrovacu, Plitvická jezera, Zrmanja-Canyon u Obrovacu, Solin u Splitu, Trogir, Ljubiljana, Vrlika, Crvena Luka.
- Vinnetouova smrt se natáčela na Mali Alanu u Obrovacu - tamtéž, kde zemřeli také jeho otec a sestra. Herecky patřila tato scéna k tomu nejnáročnějšímu, co Pierre Brice a Lex Barker natočili. Co se týče počtu fotografií, těžko bychom v nějaké mayovce našli scénu, která by byla častěji fotografována, než tato.
- Pasáž s hořícími vory nepocházela, stejně jako mnoho jiných, z pera Karla Maye. Scénárista Harald G. Petersson se nechal inspirovat bondovkou Srdečné pozdravy z Ruska (1963), ve které je docela podobná scéna, ovšem s motorovými čluny.
- Herec Lex Barker za film dostal svoji rekordní mzdu: 45.000 USD, tehdy 180.000 DM.
- Když jedou Vinnetou a Old Shatterhand ke guvernérovi do Santa Fé, vidí v dálce před sebou město. Jedná se o městečko ve španělské Andalusii, jehož záběry si Reinl společně s kameramanem pořídili již během natáčení Posledního Mohykána (1964).
- Scéna, v níž Old Shatterhand vstupuje do stáje, kde na něj číhají banditi, se natáčela v Trogiru - nyní zde stojí bistro pro turisty a asi 20 metrů odsud je palác Ivana Pavla II.
- Apačské pueblo bylo nově vystaveno, avšak podle starých plánů z filmu Vinnetou I (1963).
- První klapka zazněla v úterý 8. června 1965, tedy jen několik dní poté, co Harald Philipp dokončil práci na Petrolejovém princi. Poslední klapla už po 67 dnech - 13. srpna 1965.