Ukradené polibky

77%
Ukradené polibky

Antoine Doinel – věk 24 let. Odpykává si trest ve vojenském vězení. Po propuštění (a vyloučení z armády) se vydává za svou dívkou Christine a snaží se uspět v civilním životě. Zaměstnání, která Antoine především kvůli své nestálé povaze poměrně často mění (noční hlídač, soukromí detektiv, prodavač obuvi), jej ale vnitřně nenaplňují. Antoine je však již duševně dospělý muž, který svou povahu zná, tudíž si umí ze života vzít to lepší a netrápit se malichernostmi.

Antoine Doinel (hrdina viacerých filmov a alter ego režiséra Francoisa Truffauta) sa z problémového dieťaťa stal mladistvým delikventom. Prihlásil sa do armády, ale kvôli neposlušnosti ho prepustili. Vracia sa z vojenského väzenia do civilného života a hľadá prácu. Vystrieda povolania nočného strážnika, opravára televízorov, skladníka aj súkromného detektíva. Rovnako zúfalo hľadá smer aj v ľúbostnom živote a svoju náklonnosť prenáša z vážnej študentky hudby Christine na atraktívnu, no vydatú Fabienne...




liborek_
liborek_
7 283 bodů
10
Po filmech Nikdo mě nemá rád a Láska ve dvaceti letech jsou Ukradené polibky dalším filmem s Truffautovým (a víceméně i Léaudovým) alter ego Antoinem Doinelem. Lehce improvizovaný snímeček o nevyrovnaném hrdinovi, který stále hledá své místo na světě, vyniká krásnou nenucenou atmosférou, spontánností a jemným Truffautovským humorem. Ačkoli se Truffaut bránil politicky laděným filmům, úvodní scéna s Doinelovým vyhazovem z armády tento přístup nabourává a v Doinelově úsměvu lze vyčíst jakýsi odstup od oficiálních míst a buržoazních manýr. Tento film je ale hlavně o smolaři, který střídá zaměstnání jak Paroubek své názory, získává cenné životní zkušenosti a zaplétá se do nových lásek. Existuje jistá podobnost s Nicholsovým Absolventem. Stejně jako měl čerstvý absolvent Benjamin Braddock (Dustin Hoffman) "svou" paní Robinsonovou, zde Antoine Doinel (Jean-Pierre Léaud) má svoji paní Tabardovou, je nejistý a s vdanou paničkou padá do milostné aférky. Ukradené polibky jsou krásný film s nádhernou atmosférou Paříže konce 60.let a výborným hereckým výkonem J.-P. Léauda. Film má řadu výborných scén, např. Antoinova snídaně s jeho milou, při které si láskyplná slovíčka vzájemně píšou na papírky. Obsahuje také několik výjimečných symbolických detailů (které většinou vzešly z improvizace), jako např. scéna s homosexuálním klientem detektivní kanceláře, který pátrá po svém příteli a jehož orientace je pěkně charakterizována jeho gestikulací - levá ruka v černé rukavici si hraje s obnaženou pravou... Zkrátka krásný film od mého oblíbeného Francoise Truffauta.... EDIT (25.3.2011): S každým dalším zhlédnutím mě baví víc a víc . Zřejmá (přiznaná i nepřiznaná) inspirace vlastním životem (ačkoli kombinovaná s čistou fabulací více než u Nikdo mě nemá rád) posouvá film do kategorie, pro kterou jsem ještě nenašel pojmenování - snad něco ve smyslu "Modelování života filmem..." :-)

Dodatečné informace

Původní název:
Baisers volés (více)
  • Francie Ukradené polibky
  • Francie Baisers volés
  • Francie Baci rubati
  • Francie Beijos Proibidos
  • Francie Beijos Roubados
  • Francie Besos robados
  • Francie Çalinan buseler
  • Francie Geraubte Küsse
  • Francie Gestolen kussen
  • Francie Klemmena filia
  • Francie La hora del amor
  • Francie Lopott csókok
  • Francie Sarutari furate
  • Francie Skradzione pocalunki
  • Francie Stjålne kys
  • Francie Stjålne kyss
  • Francie Stolen Kisses
  • Francie Stulna kyssar
  • Francie Ukradene polibky
  • Francie Ukradeni poljubi
  • Francie Ukradeni poljupci
  • Francie Ukradnuté bozky
  • Francie Varastatud suudlused
  • Francie Varastettuja suudelmia
  • Francie Yorugiri no koibito-tachi
  • Francie Откраднати целувки
  • Francie Украденные поцелуи
Země původu:
Francie
Rozpočet:
0,35 mil. USD
Tržby:
1,5 mil. USD (celosvětově)

Další z kolekce Ukradené polibky


Podobné


  • François Truffaut tvrdil, že Ukradené polibky natočil především proto, aby vydělal na svůj chystaný snímek La Sirène du Mississipi, konkrétně na odkoupení práv k jeho knižní předloze Cornella Woolriche alias Williama Irishe. Toto literární zaujetí se tedy pochopitelně dostalo i do tohoto projektu, v jedné scéně si totiž hlavní hrdina čte právě tuto knihu.
  • Film je věnován filmovému historikovi a restaurátorovi Henrimu Langloisovi a jeho pařížské filmotéce.