Široce otevřené oči

Nejsilnějším izraelským filmem poslední doby je debut Chaima Tabakmana. Předností díla není ani tak samotné téma homosexuality, jako jeho neobvyklé zpracování. Homosexuální vztah je pouze východiskem pro další otázky bez jednoznačných odpovědí. Široce otevřené oči vyprávějí o majiteli košer řeznictví, který vede spořádaný rodinný život uprostřed jeruzalémské komunity ortodoxních židů. Jednoho dne přijme do svého podniku na výpomoc studenta ješivy a naváže s ním přátelský vztah. Studentova osobnost i tělesný vzhled v něm postupně vyvolají nebývalou touhu, která se neslučuje s jeho mravními hodnotami ani se zákony Talmudu. Vzniklý vztah mu však dodává skutečný smysl života. Je tak postaven před rozhodnutí, kterým směrem se vydat, když v něm láska nepohřbila víru a nezničila smysl pro věrnost vůči nejbližším. (Zdroj: Národní filmový archiv) Jeruzalém, semknutá komunita přísně ortodoxních Židů. Aaron má prosperující košer řeznictví a spokojené manželství s Rivkou, s níž má čtyři děti. Sám na všechno nestačí, a tak si na dveře svého krámku vyvěsí ceduli, že hledá pomocníka. Zakrátko na prahu stojí pohledný student Ezri, jenž má o práci zájem, ačkoli řezničině vůbec nerozumí. Ezri je snad až příliš krásný a příliš jemný pro tento svět přísných pravidel, která Aaron, zcela propadnuvší mladíkovu kouzlu, jednoho dne nenávratně poruší a bezhlavě se zamiluje... Režisér filmu říká, že hlavní tragédií tohoto příběhu, který sice není napsán podle skutečné události, ale mohl se stát kdykoli a kdekoli, je fakt, že věřící nepovažují homosexualitu za zločin – je to prostě něco, co neexistuje. „Jak se můžete vyrovnat s něčím, o čem je psáno, že to prostě není? V talmudu stojí, že synové Izraele ani nemohou upadnout v podezření, že by něco takového dělali... Název filmu odkazuje k očím komunity, která nás sleduje na každém kroku, k očím Boha, ale nejen to. Pro mne je to film spíše o vyrovnání s vírou, s vlastním bytím.“ [44. MFFKV 2009]