Zeď

Někdejší asistent Hanse Richtera (Sny na prodej) a zejména Roberta Bressona (Deník venkovského faráře, K smrti odsouzený uprchl) Serge Roullet je dnes, stejně jako před lety, mimo Francii téměř neznámý. Pro svůj první hraný film si vybral Sartrovu novelu, společně napsali scénář a výsledkem se stal film, s nímž byl sám Sartre jakožto s jediným zpracováním své předlohy bezvýhradně spokojen. Navzdory oproštěnosti předlohy (prožitek téměř jediné noci v cele smrti) uviděl Roullet v Sartrově novele z roku 1937 především filmové prostředky a ovlivněn Bressonem natočil dílo dramaticky intenzivní a zároveň zcela ponořené do autorovy filosofie. Příběh mladíka, bez vysvětlení zatčeného během španělské občanské války, se koncentruje do záběrů poškrábaných stěn vězeňské kobky, zamřížovaného okna, do zvuků ticha, které šeptá, mluví, duní, sténá. Hrdina z rodu Cizincova medituje nad svým krátkým životem, jeho peripetiemi i absurditou. Neherec Michael del Castillo neměl díky svému životnímu příběhu žádné problémy vžít se do své postavy, jeho zajímavá tvář snadno propůjčila rysy osudu Sartrova Pabla Ibbiety. I tento k smrti odsouzený svým způsobem uprchl.