Phillip Seymour Hoffman začal během posledního půl roku prezidentské kampaně v roce 2000 natáčet dokument. Nejprve zachycuje Republikánský a Demokratický národní sjezd, ale nakonec tráví víc času venku, na pouličních protestech a policejních zásazích, než na zinscenovaných sjezdech. Hoffman dává najevo znechucení politikou peněz a konzervativní pravicí. S postupem kampaně vypadá čím dál tím víc zanedbaně a rozčarovaně. Nakonec se zdá, že ho nejvíc motivuje kampaň Ralpha Nadera jako alternativa k téměř nerozeznatelným velkým stranám. Vrcholem filmu jsou komentáře Barneyho Franka, který říká, že pochody a demonstrace jsou z velké části ztrátou času a že skutečně efektivní političtí hráči, jako je NRA a AARP, se nikdy neobtěžují s pochody, stávkami vsedě, střelbami nebo šouravými akcemi. Během rozhovoru s Jessem Jacksonem je Hoffman příliš rozrušený na to, aby se zeptal na všechny své otázky.