Devátého října roku 1991 začalo s východem slunce 1 880 pracovníků v japonském Ibaraki a americké Kalifornii otevírat 3 100 deštníků. Přítomni byli i autoři, umělci Christo a Jeanne-Claude. Toto japonsko-americké dočasné umělecké dílo odráželo podobnosti a rozdíly ve dvou způsobech života, ve využití krajiny dvou vnitrozemských údolí. Mayslesovy dokumenty vždy ukazují lidskou, konkrétní a akční stránku projektů výjimečného páru. Sám říká: „Jejich projekty a mé filmy, obojí jsou skandální skutky víry.“ Připomínají, kolik fyzické dřiny se za výsledkem skrývá, ale také jaký zásah do místních komunit znamenají a jak se jich dotýká byrokracie. Christovy artefakty dráždivě mlčí: v Mayslesových filmech polevuje napětí a je k nim smířlivě nabídnut komentář. Jistě však generuje další otázky: Jak se vyrovnat s lidskými tragédiemi, které projekt Deštníky poznamenaly? (FebioFest 2006)
Schirme