Hradní kastelán se ve svých divokých snech proměňuje v opovrhovaného, ponižovaného šaška, jehož deptá panovačná královna. Režisérka Věra Chytilová si tu pohrává s téměř dokumentárním vylíčením \"reality\" a divadelně stylizovanými vizemi, v nichž vládne červená barva. Námět poskytla stejnojmenná divadelní hra Bolka Polívky, jejíž podobu však režisérka často přesahuje, zvláště pak k satirickému vyhrocení, v němž nahlíží naši nedávnou minulost, ztrapněné pokonkováním před mocnými a bohatými tohoto světa.
70% ve srovnání s divadelní verzí o maličko slabší, ale Chytilová boduje svou freneticky roztěkanou kamerou Jana Malíře, i když se těch nejlepších "ulítlých" záběrů dočkáme jen na začátku a později už jen v omezené míře.
Tento film nelze hodnotit mimo svou dobu, zejména tedy po technické stránce, nikoli obsahové. Text je nadčasový a zpracovává srozumitelné vztahové téma. Je to studie sadomasochistického vztahu, jak naprosto správně odhalila francouzská filmová kritika, kde si myslím, že by film uspěl trochu více, kdyby byl natočený trochu jinak. Na vině není ani tak Věra Chytilová jako kameraman Jan Malíř, jehož experimentální forma filmu vůbec neprospěla. Obrovské plus za perfektní kostýmy Simony Rybákové a Terezy Kučerové. Jestli by nějaký film měl mít remake, pak tento.