Smazaný uživatel
0 bodů •
6
Geniální novela Dostojevského, které je jedním z nejzlejších a nejnegativnějších kusů literatury, je tu uchopena tím nejpasivnějším a nejnefunkčnějším způsobem. Že se protagonista místo psaného deníku své myšlenky točí, je absolutní minimum toho, co šlo udělat. Jde o jeden z těch filmů, jejichž podoba v podstatě nedává smysl, pokud nevíme, že jde o adaptaci literárního díla. Na jednu stranu to nemusí být nutně špatně - zvlášť když jde o něco tak základní, jako jsou Zápisky z podsvětí, si může filmař dovolit být s původním dílem v dialogu a založit zážitek právě na tom - v tomhle případě z toho ale nevychází nic zajímavého, protože jediné téma onoho pomyslného dialogu je "jak adaptovat co nejbanálněji, nejpříměji" (a ty falešné představy jak z Ally McBeal mě hodně otravovaly). Výsledek je nekonečným voiceoverem zaplevelená teatrální adaptace vytržená z doby vzniku, nezapadající do žádné další doby, aniž by tím získala na luhrmannovské postmoderní nadčasovosti. A vzhledem k malému rozsahu předlohy je na pováženou, že se ji i tak daří myšlenkově zjednodušit. Naštěstí Henry Czerny je ucházející herec (i když by mu slušel pevnější režisér) a samotný příběh je natolik atraktivní, že nějaký základní dojem je zachován.
Notes From Underground
Reflexiones desde el sótano