Ningen isu

Poté, co mladá autorka, známá pouze jako Jošiko, vyprovodí svého manžela do práce, se pustí do čtení obsáhlé sbírky dopisů, které obdržela od jiných mladých autorů. Často se jedná o dopisy obsahující ukázky jejich tvorby určené ke kritice. V jedné velké obálce se nachází dopis. Pisatel neuvádí své jméno. Dopis je doznáním k trestným činům. Pisatel nemá žádnou rodinu ani přátele a tvrdí o sobě, že je "neskutečně ošklivý". Je výrobce židlí a svou práci miluje, stejně jako všechny židle, které vytvoří, dokonce tvrdí, že má ke svému dílu jakési nehmatatelné pouto.