Dante no es únicamente severo

Dante není pouze vlajkovou lodí skupiny filmařů kolem barcelonské filmové školy, ale stává se důležitým kolektivním filmem ve stylu francouzské nové vlny. Název filmu odkazuje na text sovětského spisovatele Ilji Erenburga. Příběh je vystavěn jako sled drobných epizod, které novodobá Šeherazáda vypráví svému milenci. Divák si postupně uvědomí, že obě postavy sleduje v různých situacích, jež jsou symbolickým vyjádřením názorů obou autorů. Již samotný prolog upozorňuje diváka, že jde pouze o film. Při sledování snímku nelze být spokojeným divákem-voyeurem. Najednou se bortí logický střih a dramatický vývoj děje, herci jsou změněni na pouhé loutky deklamující své texty. Takový experimentální počin samozřejmě radikálně rozdělil publikum a vyvolal více odporu než souhlasu. [Film festival Zlín 2009]