Chce to spíš číst mezi řádky a nespěchat, ale to platí i o všech dílech ruských klasiků, kde nalezneme odpovědi na řadu otázek, které pálí i v současnosti, proto jsou ostatně dodnes živými autory. Vij je tak ukázkou toho, že spojení mýtů a pověr v zrcadle reality dojde k tomu, že dobro, pravda, pozitivní víra a láska musí zvítězit. Ačkoli se na imdb.com píše, že se jedná o první ruský horror, myslím, že to není tak úplně pravda, ostatně i z toho důvodu, že Vij vlastně není pravověrným horrorem. Rozhodně však splňuje pravidla žánru, která se přece jen uplatňují v anglosaském světě, než ve zbytku světové kinematografie.