Ohromující verbální ekvilibristika protagonistů a jejich často nesrozumitelné interakce mají tendenci sklouzávat do nesmyslů. Díky synkopickému rytmu akce a dialogů tento film připomíná hravé a parodické prvky beatnické fantazie Pull My Daisy. Prolínání dokumentu a fikce spolu se synkopickým rytmem akce a dialogů vytváří absurdní shon připomínající Beckettovu abstraktní komickou grotesku.