Poitín

Quinnův druhý celovečerní, irsky mluvený film se odehrává v samém srdci drsné, i když krásné krajiny Connemara Gealtacht. Ryzí realistický styl odmítá majestátnost Roberta Flahertyho (Muž z Aranu) i dojímavé vyprávění Johna Forda (Quiet Man). Quinn zobrazuje spíše bezútěšnou venkovskou existenci s kriminálním pozadím. Krutá krajina nenutí lidi, aby spolu žili v míru a pomáhali si, spíše je staví proti sobě. Nezajímá je hrdinský boj s mořem, tradice předků, ale celou svou energii věnují nelegální výrobě a bezbřehému pití poitínu, silného alkoholu z brambor. Prošedivělý výrobce poitínu Michil zjistí, že ho přátelé přes alkohol podvedou a okradou. Přesvědčí jej, aby na jeho lodi odjeli hledat na dně jezera ukrytý poitín. Michil loď poškodí a ze břehu se pak dívá, jak bezmocně hynou uprostřed jezera. Pro svou pomstu se vzdal toho nejcennějšího, co měl. Quinnův film vypráví také o tom, že pustá, kamenitá a nehostinná krajina činí lidi krutými a pomstychtivými. Skromně zpracovaný příběh vyniká hereckými výkony zručných a zkušených herců a nad tím vším vévodí nezdolná, drsná i krásná Connemarská krajina, která pro svoji majestátnost nikterak nepotřebuje nějakou filmařskou vynalézavost.