Zajímavosti 18
- V autobiografické knize „Brando: Songs My Mother Taught Me“ se píše o důvodu, proč Brando odmítl plně explicitní postelové scény a prý kvůli tomu, že jeho „penis se při natáčení scvrknul na velikost buráku“.
- Během natáčení se Bertolucci snažil Brandovi vysvětlit význam filmu s předpokladem, že postava Paula je Bertolucciho „mužství“ a postava Jeanne je jeho „dívkou snů“. Brando se však později svěřil, že neměl ani páru o čem Bertolucci celou dobu mluví.
- Maria Schneider se médiím mj. svěřila, že Brandovy repliky byly běžně psány přímo na její nahé tělo a to hlavně díky hercově dyslexii a nechuti se cokoliv učit.
- V roce 2007 časopis Premiére umístil hlášku „Běž, přines máslo.“ na 67. příčku v žebříčku 100 nejlepších filmových hlášek.
- Podle Marii Schneider o slavné „máslové scéně“ nebyl ve scénáři ani řádek a celá byla improvizací, vymyšlenou v posledním okamžiku samotným Marlonem Brandem. Ačkoliv byl celý „anální akt“ jen „jako“, tak Mariiny slzy jsou opravdové a zároveň dokladem jejího šoku.
- Jean-Louis Trintignant a Dominique Sanda neměli daleko k tomu, aby se ujali hlavních rolí.
- Na otázku „O čem film vlastně je?“ v rozhovoru časopisu Playboy v roce 1979 Brando odpověděl, že film je „Bertolucciho psychoanalýzou.
- Když se o Bertolucciho projektu tohoto filmu dozvěděl Ingmar Bergman, nechal se vzkázat, že film by dával smysl jen tehdy, pokud by byl o dvou homosexuálech. Bertolucci odpověděl, že bere na vědomí jakoukoliv kritiku jeho filmu.
- Když Brando dorazil na první natáčecí den, měl, podle slov režiséra, na tváři „dva centimetry tlustý“ make-up. Brando, který si sám onen make-up nanesl, nechápal neutrální světelné podmínky s tlumenými světly nastolené kameramanem Vittoriem Storaroem. Bertolucci se sám ujal odstranění většiny Brandova nánosu z tváře kapesníkem.
- Paulova story, ve které se vypraví o jeho matce, jak jej učila milovat přírodu, dokreslená vzpomínkami na Paulova psa Dutchyho, který honil zajíce v hořčičném poli, je skutečná a zakládá se na vlastních vzpomínkách Marlona Branda.
- Krátce po evropské premiéře byli Bernardo Bertolucci, Alberto Grimaldi, Marlon Brando a samozřejmě i Maria Schneider obviněni bologneským soudem z výroby „pornografie“. Všichni ale byli brzy zproštěni viny, ale Bertolucci na pět let ztratil veškerá svá občanská práva včetně práva volit.
- Sestříhaná verze z roku 1982 byla jen o několik málo minut kratší než původní Director’s Cut z roku 1972.
- Astor Piazzolla, skladatel argentinského tanga, měl původně složit hudbu pro tento film a dokonce zaslal režisérovi Bertoluccimu ukázky své práce. Bertolucci však na místo něj najal pro práci na soundtracku známého jazzmana Gata Barbieriho, protože se domníval, že saxofonová sóla dodají filmu bohatou a vášnivou atmosféru.
- Námět k filmu vzešel přímo z Bertolucciho sexuálních fantazií, když prý „jednou snil o tom, že potká na ulici krásnou neznámou ženu, se kterou následně souloží, aniž by věděl, kdo je“.
- Marlon Brando improvizoval při většině svých dialogů, prý proto, že mu některé repliky ve scénáři nebyli jaksi po chuti.
- Film vyvolal skandál a v USA dostal rating X (pro mládež nepřístupný). Až sestříhaná verze z roku 1982 se dostala do méně přísné kategorie R.
- Původní verze filmu trvala kolem čtyř hodin.
- Jean-Pierre Léaud choval Marlona Branda ve velké úctě a obával se práce s ním. Proto všechny jeho scény byly natočeny v sobotu, kdy Brando odmítal pracovat. Tedy během celého natáčení se tito dva herci vůbec nesetkali.