Recenze filmu Ponorka

Komentáře a recenze 19

Chrustyn

44 045 bodů •13. 6. 2007

10

Perfektní válečný snímek odehrávající se celý v ponorce s výbornými herci, perfektní "klaustrofobickou" atmosférou a skvělou hudbou. I když ve filmu nejsou vidět takřka žádné akční scény a většinu času strávíte zavřeni v ponorce nestalo se abych se nudil. A to jsem viděl prodlouženou verzi. Jeden z nejlepších válečných filmů.

Pete69

33 033 bodů •10. 4. 2022

8

Ponorku jsem viděl poprvé a rozhodl jsem se podívat na kompletní nesestříhanou více než tříhodinovou verzi. Je to opravdu pěkný válečný kousek, i když střední pasáž pod vodou může působit lehce monotónně. Pěkné záběry z moře, dobré silné postavy, pěkný vizuál a film působí, jako ze šedesátých let.. já jsem si to užil - 80%.

hanys_

18 781 bodů •15. 7. 2019

8

Ani se už teď nedivím, že každý současnější ponorkový thriller se hned porovnává s touhle Petersenovou klasikou. Stísněné a depresivní drama se skvělým hudebním motivem a parádním závěrem.

Sheldon

16 079 bodů •14. 12. 2015

10

Rozpočet 25 milionů marek byl Petersenovi přidělen bavorskou televizí na televizní seriál, ale počítalo se pochopitelně i s tím, že přiměřeně sestříhaná verze půjde do kin. Příběh projektu Ponorka je o posádce německé válečné ponorky U 96, která během druhé světové války plní řadu dramatických misí. Po řadě týdnů klaustrofobické atmosféry dostanou námořníci rozkaz proplout Gibraltarem do Středozemního moře. Operace se však fatálně nepodaří a zásadně poškozená loď klesá do temné hlubiny. Po neuvěřitelných strastech se pak odvážným mužům podaří doplout do zdánlivě bezpečného přístavu v La Rochelle, kde však přijde osudový zlom v podobě kobercového náletu. Ponorka byla obrovským projektem. Petersen měl k dispozici scénář od autora úspěšné knihy Lothara Günthera Buchheima a velkorysý rozpočet. Buchheim využil právo veta a zabránil hollywoodské produkci natočit tradiční spektákl, i když se na projektu podílelo i tradiční hollywoodské studio Columbia. Hlavně však prosadil na režijní sesli Němce. Netušil, že mořský ďas Petersen mu natáčení parádně osladí. Dokonce natolik, že se autor distancoval od výsledného filmu a Petersen se tak stal jediným autorem tohoto velkolepého projektu.

lamps

15 327 bodů •26. 4. 2016

10

Světe div se, ale jedna z nejlepších protiválečných demonstrací vznikla v Německu, odehrála se výhradně pod mořskou hladinou a velel jí charismatický ďábel Jurgen Prochnow, který postupně prošedivěl a nechal se zlákat nabídkami i od führera Uwe Bolla. Wolfgang Petersen kormidluje svou životní pouť jako velezkušený mazák a odporným zápachem války a utrpení dáví diváka možná s trochu kolísající, ale po celých 200 minut znatelnou a obdivuhodnou intenzitou. V prvních dvou třetinách jsme podrobně obeznámeni s charaktery hlavních hrdinů a s jejich nicotným, víceméně nechtěným válečným podílem, abychom si v závěru mohli ohryzávat nehty a držet těm zoufalým náckům palce takovým způsobem, že se nám na nich udělají modřiny. Nezbývá než hluboce smeknout před výtečnou klaustrofobickou výpravou, chytrým scénářem s jasným poselstvím a heroickým projevem všech herců, jejichž zarostlé a vyděšené obličeje mluví v podstatě za vše. "Vraťte mi mou svobodu".

filmfanouch6

12 654 bodů •20. 7. 2020

8

U románu Das Boot Lothra-Günthera Buchheima by se dali nalézt jisté styčné plochy s Na západní frontě klid Ericha Marie Remarquea. Stejně jako Remarque, který na svých zážitcích z 1. světové války založil svůj nejslavnější román, Bucheim svůj román napsal dle osobních zážitků z 2. světové války. Filmové adaptace z roku 1981 se poté chopil Wolfgang Petersen, kterému po několika televizních i celovečerních filmech konečně Ponorka dopomohla k proslavení a vážené režijní pozici. S odstupem času se tomu vůbec není možno divit, kdy i po 41 letech Petersenova Ponorka funguje jako mrazivá podívaná, která v sobě má i zakořeněné protiválečné poselství, kterým opět nechává vzpomenout na Západní frontě klid. Petersenova Ponorka je obětí několika prodloužených verzí (po kinoverzi se 149 minutami nabízí speciální edice verzi s celkem 293 minutami, režisérská verze je o ždibec skromnější s 209 minutami), kdy platí, že je Ponorka filmem, který není úplně divácky vděčným. Atmosféra se tu buduje s pokorou po špetkách, Ponorka mnoho informací neservíruje na povrch a často je důležité vše podstatné vyčíst z gest postav. Přesto Ponorka buduje atmosféru podmaňujícím způsobem, kdy je vše založené i na dlouhých momentech ticha. Petersen tehdy natočil jeden z nejdražších filmů, který v německé kinematografii vznikl a na výsledku je to rozhodně poznat i skrze realistické kulisy, kdy je stísněnost prostor ponorky prodávaná i skrze ruční kameru Josta Vacana. Na jednu stranu se v prostorách titulní ponorky nachází naivní muži, které zaslepila nacistická víra, na druhou stranu je tu ovšem kapitán v podání Jürgena Prochnowa, který nacistickou ideologií otevřeně pohrdá, je zhnusen průběhem války a v jeho přítomnosti jde vycítit nádech zahořknutého a krapet zlomeného muže, ve kterém ovšem nadále převládá dobrý člověk, kterému jde především o bezpečí své posádky. Ponorka byla na Oscarech nominovaná nejen za nejlepší režii, adaptovaný scénář, kameru a střih, ale také za střih zvukových efektů i samotný zvuk, kdy se není čemu divit, protože je Ponorka filmem, který stojí na práci se zvukem. Nejen v momentech, kdy dochází k bitevním sekvencím, ale především v práci se zmíněným tichem, které přeci jen musí jednou skončit. Samotná ruční kamera skutečně dopomáhá autenticitě a snadno se vyvolává pocit, že je divák členem posádky, kterou za chvíli může potkat neslavný konec. V Ponorce nehraje prim válečný konflikt, ve kterém se události Das Boot odehrávají, ale snaha o přežití 42 členů posádky. Členové posádky jsou sice členy německé armády, dvakrát ovšem v tomto případě nesejde na tom, že všemu velí dle svého úsudku nedoceněný malíř. Na jednotlivých členech posádky je vidět, že nacistická ideologie v jádru ničila i německý lid, za oběť padali nevinné oběti systému a za vlast se tu bojovalo jen oficiálně. Úmyslná volba té nejdelší verze Ponorky možná není nejrozumnější, kdy v průběhu 5 hodin vlastně Ponorka svou intenzitou málokdy vyvolá skutečný pocit zdlouhavosti, v jistých momentech se ovšem přeci jen ukáže, že je 5 hodin 5 hodinami. Delší verze filmu sice více pracují s vývojem postav, přidá několik momentů navíc, jde ovšem o ten zlatý případ, kdy není nutné na prázdný talíř odevzdávat zbytky a do Ponorky se ponořit i bez dodatečných materiálů. Především i proto, že Ponorka je v jistém směru svého vyprávění repetitivní a pozdější sestřih do šestidílné minisérie od BBC v tomto ohledu rozhodně dával větší smysl. Sám Buchheim poté nebyl s Petersonovou Ponorkou nadšený, kdy sice ocenil výpravu, dle Bucheimova úsudku ovšem Petersen antiválečný román proměnil v křížence amerického dobrodružného filmu a německého propagandistického žurnálu. Jde přesně o ten zajímavý případ, kdy by bylo zajímavé sledovat nějakou konfrontaci autora zdrojového materiálu a strůjce adaptace onoho materiálu a jejich vzájemné argumenty. Bucheim má v tomto ohledu rozhodně pravdu v tom, že Petersenův film snese srovnání s tehdejšími velkými americkými filmy (i to pravděpodobně zvládlo Petersenovi otevřít dveře do Hollywoodu), na druhou stranu je ovšem velmi diskutabilní prohlášení o onom propagandistickém deníku, především i díky faktu, že se tu nutně nepodkuřuje ani Spojencům 2. světové války a ani uskupení Osa. Sám Petersen chtěl realizovat film, který by divákům představil, o čem válka jako taková je. A dnešní pohled většiny by se shodl, že se mu to podařilo. V rámci autenticity, napětí i realistického pojetí se skutečně Ponorka řadí mezi nejvýraznější válečné filmy všech dob. Klíčové je ovšem právě u Ponorky nejspíš volba té ideálně dlouhé verze, kdy každá z nich s diváckou trpělivostí bojuje vděčněji či méně vděčněji. Tak či onak je ovšem Ponorka bravurní prací, která dodnes právem patří mezi nejuznávanější německé filmy i důvod, proč se na Wolfganga Petersena vzpomíná s takovou úctou. Mnozí se přitom dušují, že Petersen již následně sám sebe nikdy nepřekonal (další diskutabilní téma), i jedna výjimečná podívaná ovšem někdy na zapsání do historie stačí. A Petersen se do ní skutečně zapsal již v roce 1981....

Klajnik

9 194 bodů •27. 8. 2022

0

Viděl jsem Director's Cut (209 min) a celou dobu se jenom nudil. Klasická verze nebude o moc lepší a Special Edition musí být smrtící. Podle hodnocení jsem očekával silnej, dusnej a klaustrofobickej film s protiválečnym poselstvím. Atmosférické to však nebylo vůbec. Zato to bylo často vyloženě směšné. Náckové jsou vykresleni víceméně jako klaďasové, kteří po krátkém úvodu na nějaké kalbě prakticky žádné ideologické přesvědčení nevykazují a jen vtipkují o tom, jak smrdí - teda když se zrovna nebojí při ponoru nebo neopravují poškozené trubky. Očekával jsem, že uvidím kvalitní práci s postavami, které postupně přichází o své ideologické přesvědčení a snahu o hrdinství a statečnost vystřídala snaha o pouhé přežití v té minami zasypávané plechovce, která se potápí do hloubek, v nichž se kroutí plech. Když o tom námětu takhle píšu, představuji si skvělý film, ale výsledek je nefukční. V půlce filmu náckové potopí nepřátelskej křižník. Když si kapitán uvědomí, že v něm byli lidé, tak se skoro rozpláče. Dokonce je v bouři na dálku 650 metrů slyší křičet o pomoc. Jak říkám - směšné. Na vývoji postav to mělo vnitřně stát, ale bohužel to stojí na stále dokola opakujících se sekvencích (ponor, miny, oprava, kecy posádky, ponor, miny, oprava, kecy posádky...) - Považuji Ponorku za velmi obsahově nepovedenou. Snad jediné pozitivum vidím v tom, jak poctivě to bylo točeno. Ani to však nestačilo na to, abych u filmu cítil něco jiného než nudu. Hodnotím odpadem, protože finální výsledek považuji za tvůrčí selhání.

p.a.douch

8 483 bodů •24. 5. 2015

9.5

Předkrm k výbornému seriálu z roku 1985. Perfektní film podle stejnojmenné výborné knihy Lothara-Güntera Buchheima. Ten pán věděl o čem píše, protože na ponorkách doopravdy sloužil a Petersen mu se scénářem perfektně pomohl. Válka byla hnusná a to tenhle film ukazuje. A na ponorkách to musel být obzvlášť úžasný zážitek.

Pas

6 225 bodů •16. 7. 2015

10

Mistrovské dílo Das Boot.Jeden z nejlepších válečných filmů všech dob a dozajista nejlepší ponorkářská věc, kterou kdy nosilo stříbrné plátno. Petersen mistrovsky přenáší emoce na diváka – stísněnost, strach, paniku. Nejedná se o žádnou glorifikaci nacistického ponorkového loďstva, nýbrž o deziluzivní pohled pod hladinu války. K sugestivitě přispívají jak herecké výkony, tak závěr filmu, který se na míle vzdaluje patetickým finále spousty válečných snímků.

celticek

5 916 bodů •6. 12. 2011

10

Co se válečných filmů týče - absolutní špička, myslím. Rád se podívám kdykoliv znovu.