V roce 1974 odchází do exilu Jan Němec, jedna z klíčových osobností československé kinematografie a rozhodně ta nejprogresivnější z nich. V tehdejší NSR adaptuje pro německou a rakouskou televizi Kafkovu Proměnu, projekt, kterým se zabýval už o deset let dříve. Němec tehdy v krátké předmluvě popsal koncept, který udržel i v televizním filmu: „Proměna vypráví o pohnutém osudu Řehoře Samsy. A my se pokusíme pomocí kamery po celou dobu jeho života dívat se na svět jeho očima; znamená to tedy, že film bude subjektivním vyprávěním zcela do důsledků – Řehoře Samsu nikdy nespatříme, každý jeho pohyb, hnutí bude pohybem kamery.“ (KVIFF)