Nebýt toho, že je můj otec pamětníkem a ještě hůř, konzumentem válečných filmů distribuovaných společností Řitka Video, k tomuhle a dalším "skvostům" bych se nikdy nedostal. A byl bych za to vděčný. Naše generace ovlivněná poněkud jinými filmy (hráli jsme si na terminátora a lisování ve skříni, nebo na upíry a lovce upírů se stejnými pravidly jako četníci a zloději).
Seriál dětství za socialismu - lépe si nepřipomínat, veškeré iluze by byly pryč. (Dobře si pamatuji dobu, kdy se každý pes na vesnickém dvorku jmenoval Šarik a dodnes tudíž vím, jak se rusky řekne "kulička", a z plakátů ve vojenských skříňkách se smála Marusja - polská herečka Pola Raksa.) Ale byl zážitek uvidět o dvacet let později tankistu Gustíka (Francizsek Pieczka) jako tatínka ve filmu Díky za každé dobré ráno - byl skvělý.
Pancerni
Kdysi oblíbený seriál mého dětství. Při jeho opětovném uvedení jsem byl konfrontován s realitou a ta konfrontace nedopadla pro mé zidealizované vzpomínky nejlépe. Typický produkt masové kultury éry reálného socialismu. Historicky vylhaná glorifikace války i když serial vznikl podle skutečných osádek několika tanků a jejich příběhů.
Seriál, na kterém jsme vyrostli. Nekriticky jsme hltali každý díl a po škole si na ně hráli. Dnešním pohledem to ani snad nejde hodnotit. Seriál poplatný době, kdy o válce a jejích hrdinech se ve škole mluvilo každý den. Dneska bych to ani vidět nechtěla, ale kdysi jsme tím žili
Jako kluk jsem se na to strašně těšil a každý díl jsem zkouknul. Marusja nádherná… Po desítkách let jsem si pár dílů stáhl … no nechám si spíše vzpomínky z dětství a i tak to ohodnotím.