Plavecký mariáš

Váňa patří ke staré generaci vorařů, která odnepaměti splavovala po Vltavě dřevo z lesů na pily a podniky zpracovávající dřevo. Éře vorařů však, zdá se, již odzvonilo, a tak Váňovi nezbývá než společně s dalšími vzpomínat na zašlou slávu jejich řemesla. Jenže pak se přižene obrovská vichřice a napáchá v lesích odpovídající škodu v podobě velkých polomů. Je zřejmé, že pokud se dřevo nepodaří dostat dolů ke zpracování co nejrychleji, nadcházející zima dřevo znehodnotí. A to se zřejmě nepodaří, protože není v lidských silách dostat tolik dřeva k pile. To je příležitost pro Váňu, který navrhne, aby se dřevo dostalo dolů po proudu starým a už dlouho nepoužívaným způsobem, plavením. Šéfové lesních závodů jsou sice na pochybách, ale v nouzi nejvyšší jim, jak se zdá, nic jiného nezbývá. A tak dostává Váňa a jeho parťáci zelenou, ovšem pod podmínkou, že vše stihnou do pevně daného data. Trojice se pouští do díla a postupně se jim daří získat na svou stranu většinu vsi a až na několik zpátečníků také jejich pomoc. Jenže ve chvíli, kdy je po vysilující práci dřevo opracováno a připraveno k plavení, klesne vinou sucha hladina pod hranici, kdy je možno s vory vyplout. Naštěstí je tu Váňa, který v poslední chvíli dostane spásný nápad.