Osobní strážce je klišé romantické dramatické béčko, které v době svého vzniku neskutečné profitovalo ze slávy Whitney Houston i Kevina Kostnera. Jinak je to takové nadprůměrné krimi drama, které začne postupně hlavně dámách zvlhčovat oční víčka. Dnes již klasika..
Scenárista Lawrence Kasdan napsal scénář k Osobnímu strážci již v polovině 70. let na tělo Steveu McQueenovi a legendární zpěvačce Dianě Ross. Hollywood však odmítl na plátnech uvádět film, který se jevil příliš kontroverzní. O důvodech se můžeme jen domnívat, ale strážci morálky zřejmě nepřekousli vztah mezi bělochem a černoškou a otevřené dialogy s narážkami na masturbaci a sexuální úchylky. Steve McQueen se pak stáhl do ústraní, kde bojoval s rakovinou, které bohužel podlehl. Projekt se snažil Kasdan oživit v roce 1978 s Ryanem O´Neallem, který byl v té době megahvězda, a opět s Dianou Ross. Oba herci se však po pár týdnech tak rozhádali, že studio projekt zastavilo. Verze Whitney Houston a Kevin Costner je natočená s pietou ke Steveu McQueenovi, Costner se dokonce nechal ostříhat jako největší štramák Hollywoodu a na plátně to fungovalo báječně. Dobrá kombinace thrilleru a romantiky.
Zase jeden z těch legendárních filmů z devadesátek, který ani po letech neubírá na svém kouzlu. Doufal jsem, že by se to mohlo krásně a přesně vejít do množiny těch romanťáren, pro než mám slabost. Zda se to povedlo se říct nedá. Za mě vynikající koncept (námět) filmu, který bych si přál, aby dostal svoje remake, něco ve stylu značky Zrodila se hvězda. Tohle ale nikoho ještě nenapadlo a těch pár úvah o pokračování si to vedla svým jiným směrem. Problém filmu vidím v poměrně plochém scénáři, který všechno vsadil na celkové kouzlo. Že máte nápad je fajn, ale nestačí to, je potřeba ho i náležitě zobrazit. A to se zde úplně nepovedlo. Je jednoduchý to svést na režiséra, že některý scény působí divně, film má hluší místa a herecké výkony nejsou ideální, ale může za to? No podle mě právě nikoli ta finální podoba malinko skřípe, ale problém není v provedení, nýbrž už v zárodku. Kevin Costner v jedné ze svých nejikoničtějších rolí, kdy odvádí přesně to, co mu rozsah jeho postavy dovoluje. Kam tedy mířím, ano k Whitney Houston, která vrchovatě potvrzuje, že herecké vlohy nemá (spíš ale ani původní nápad s princeznou Dianou by nedopadl jinak), je snad až neschopnost tvůrců jak málo vytěžili z jejích hudebních vloh. Pořád dokola jedna odrhovačka, která snad maximálně jednou zazní přímo ze scény... Nejsilnějším prvkem příběhu je vztah Franka a Rachel, který z až opovržení přejde k zamilovanosti. Sice až klišé, ale funguje to. Problémem je, jak se s oběma aktéry a jejich vztahem nakládá. Jeho vývoj je hrozně plochý a laciný, což ani na jednoho z protagonistů nevrhá příznivý stín. Takových těch silných scén mezi sebou měli po málu a vůbec to nepůsobí, že to vyrostlo před divákovýma očima. Pak je tu fakt, že "chráněná celebrita" je zpěvačka, ale my dostaneme tak málo hudebních scén! Ještě jedno neodpustím, to jak se pracuje s linkou vyhrožujícího, kterou v závěru má spasit to kající se přiznání, ale ba ono nefunguje, přichází to úplně odnikud. Právě pak ten rádoby srdceryvný závěr sice zasáhne, ale je předvídatelný až hanba! Viděl jsem to původně lépe, ale když si to procházím, tak těch nedostatků je tu opravdu dost. Slibný potenciál tak spíše vyšuměl.. 65%
Viděno znovu po 30 letech (ano, viděl jsem to v roce 1993 v kině) a... Ne. Je to hrozné. Horší než si pamatuju, zejména Whitney jako herečka je špatná.
Romantika až na půdu, ale mě se kupodivu líbila a nijak jsem se nebránil. Skouknout Osobního strážce po smrti Whitney Houston dodává filmu určité kouzlo. 72%