Initial D je niečo omnoho viac než len vtipné MEMES s pesničkami od Davea Rodgersa. Seriál pojednáva o veľmi mladom poslíčkovi s tofu menom Takumi Fujiwara, ktorý už od približne svojich pätnástich rokov jazdí na otcovom aute Toyota Corolla AE86 (alebo ak chcete Trueno) s modifikovaným športovým kupé nebezpečné zjazdy hory Akina a po čase začne aj porážať skúsených športových závodníkov, nie preto, že by mal nadupané fáro, ale kvôli tomu, že je len skrátka skúsený vodič. O tom je v skratke zabudnutý klenot, ktorý očividne nerobili len skúsení kresliči, dabéri či hudobníci, ale aj nadšenci do motorových vozidiel. I navzdory svojmu viac než pokročilému veku a zastaranému výzoru digitálnych efektov si seriál stále drží skvelé napätie nielen pri závodných scénach, čomu napomáhajú aj veľmi dobre napísané postavy, ktoré sa vám ihneď zaryjú pod kožu. Veľakrát sa bude zdať, že si seriál vyciciava triky, takpovediac, z prsta, no vzápätí je vám v príbehu vysvetlené ako sa daný efekt docielil, i keby sa jednalo o absolútnu sprostosť. Svojho času Anime najviac excelovalo v použití layoutov i v spojení 3D renderovanej a tradičnej animácie, čo sa už z dnešného pohľadu zdá úsmevné. Aby som to, ale len nechválil, môžem projektu vytknúť, že sa často príbeh neskutočne ťahá slimačím tempom hlavne medzi závodmi a miestami vám to bude liezť hore krkom. Vo výsledku je, pre mňa osobne, Initial D prvý stage s najväčšou pravdepodobnosťou najväčšie prekvapenie, aké som v Anime priemysle videl. Nebál by som sa tento projekt odporučiť aj divákom, ktorí nie sú autičkári, ale aj totálnym neprajníkom Anime. Jedná sa o výnimku ktorá s hrdosťou potvrdzuje fakt, že nie je všetko "wannabe Naruto" rozprávka pre deti a edgy pubertiakov, na čo sa pozriete. Povinne odporúčam...
Initial D: First Stage je velmi rozporuplné anime. Jeho manga předlohu jsem nezkoušel číst, takže nevím jaké je tempo v ní, ale tady se tempo táhne neskutečně pomalu a člověk jako já má z toho pocit, že některých prvků ve scénáři či charakterů by bylo lepší se zbavit, prostě je zrušit, vyškrtat. Anebo na nich zapracovat, protože jsou hlavně ze začátku toporné a unavující. Kdyby byl seriál třeba delší a autor předlohy na postavách fakt zapracoval, aby nebyly tupé, tak bych si ani nevšiml, že je na svou délku před samotnými závody roztahaný a to nemluvím o tom, že se před závěrečným závodem odehraje ještě jeden, který mi přišel dějově naprosto zbytečný. A když už jsme u závodů, tak ty samotné jsou od závodu s přilepenou rukou na volant docela zábavné, ale ty předtím + ten předposlední jsou absolutně o ničem. Animace je škatulka sama pro sebe, zastaralost či v některých scénách ohyzdně nakreslené ústa tomu trošku ubližují, + někomu mohou vadit 3D modely aut, ale řek bych, že ta auta jsou ještě v pohodě. Někdo může samozřejmě argumentovat, že animovaný film není jen o animaci, jenže je to animovaný film, takže ANO, JE. Naštěstí je spousta záběrů zaměřená i už na trošku krásnější okolí, takže alespoň v určitých částech to nevypadá pokaženě jak původní design ježka Sonica pro první hraný film z roku 2020. Soundtrack je řekněme fajn, když opomenu úvodní písně, na které si divák nejprve musí zvykat, nebo ty závěrečné, které jsem raději přeskakoval, tak je zbytek hudebního doprovodu poslouchatelný a některé skladby, co hrají uprostřed závodů si budete třeba i pobrukovat. Po poslední epizodě i váhám, že se někdy podívám na Second Stage, ale nevím za jak dlouho a zda na to někdy budu vůbec mít chuť.