

Skladba začíná názvem „Dějiny Finska 1952–1960“ a střihem na miminko (s hlavou dospělého muže, účesem Leningrad Cowboy a botami s ohnutou špičkou) a textem „Pořád říkáš, že pro mě něco máš“. Rodiče mají stejný účes, i když muž plešatí, takže mu vousy splývají s vlasy a táhnou se před obličej dobrých půl metru. Dítě vyhodí ze školy za pití vodky. Když se žení, jede s nevěstou na traktoru. Na pohřbu rodičů jim z rakví trčí zahnuté špičky bot.
Herci a tvůrci 1
Režie: