Příběh vypráví o tom, jak může dopadnout stárnoucí profesor, který se zamiluje do dívky lehkých mravů z nižší společnosti. První půlhodinu jsem se vysloveně nudil, ale poté to gradovalo každou minutou až k dokonalému konci, ve kterém se příběh dotkne samotného dna lidské důstojnosti. Po technické stránce je na rok 1930 snímek také podařený.
Ach jo, tolik jsem se těšil. Těšil jsem se na Janningse (v Murnauových filmech naprosto excelentní) a taky jsem se těšil na Dietrichovou, kterou jsem do té doby viděl jen jako přece jen už postarší herečku. Zklamali oba. Škoda, škoda... Buď na Marlene nebyl žádný pořádný záběr, nebo fakt vypadala tak příšerně. Asi nejvíce jsem ocenil její provokování v úvodní části, ale to je asi tak všechno.
Sternberg byl génius ve svícení. Povedlo se mu skvěle zachytit prostředí maloměsta a hlavně dnes oceníme atmosféru dnes již neexistujícího předválečného Německa. Fantastické jsou ovšem pěvecká vystoupení Marlene Dietrich. O jejím nepochybném talentu svědčí skutečnost, že po skončení filmové kariéry byla nejlépe vydělávající zpěvačkou v Las Vegas, kde zpívala několik sezón písně právě z tohoto filmu. Modrý anděl je jako povinná četba v literatuře, povinné pokoukání pro filmového fanouška. Možná budete překvapeni, že i po bezmála 90 letech sledujete stále film, který je silný ve své výpovědi, pobaví i šokuje. Je to zkrátka velký film.
Marlene Dietrich je úžasná herečka a kdoví kde by jí byl konec, kdyby z Německa nezmizela do Las Vegas. Film, který byl vytvořen v meziválečném období jen poukazuje na to, že ne všichni Němci byli tak zkažení a že i v této době může vykvést celkem povedený film.