leafroller
3 023 bodů •
8
Myslím, že myšlenka tvoření a sdílení snů je sama o sobě tak silná, že nebylo potřeba přidávat k ní nějaké omleté varování o ztrátě pojmu reality. Varování, díky kterému je navíc narušena logika "snové mechaniky" přidáním jakéhosi mimořádného prvku sloucího Limbus. Varování, které lze navíc kdykoli vyjmout a film nejenže nic neztratí, ale jen získá. No ale stalo se a zase tak hrozné to není.
Od začátku byl film také obestřen aurou nepřekonatelných efektů, na které jsem se těšil téměř stejně, jako na myšlenku samotnou. Co k tomu dodat? Jsou tam pěkné věci. Nejokatější jsou asi fyzikální "hrátky" a fantazie mladé architektky. Na mě ale spíše zapůsobily hrátky ve stavu beztíže, kterých je tam díkybohu požehnaně a které byly ve své době skoro revoluční. Jinak by se totiž o auře nedalo mluvit ani zdaleka. Jinými slovy: triková výbava je sice možná nadstandardní, nicméně stále spíše doplňková. Nehledě na to, že vám budou tak vařit závity, abyste udrželi nit, že si je vychutnáte až tak napodruhé či napotřetí. A to je vlastně fajn, ne? U kterého filmu můžete několikrát po sobě najít něco nového...?
