Chrustyn
44 065 bodů •
8
Velkolepá výprava, skvělí herci, skvělá kamera, dobrá hudba ale šílená chvílemi až nesnesitelná délka. Ale i tak pro mě nejlepší Leanův film.
Komentáře a recenze 20
Dle počtu bodů
Pete69
33 045 bodů •
8
Jak píše Lamps a mohu jen souhlasit.. tento velkofilm je krystalicky čistý a úchvatný. Pastva pro oko a nehostinná a vražedná poušť v tomto dobrodružném snímku působí, jako pohodová pláž. Téměř čtyři hodiny byly ale přeci jen dost i na takto krásný snímek. Povedená výprava, spousta koní, velbloudů i mužů. Prostě velkofilm, na který však nebude mít každý trpělivost.. na druhou stranu.. co vlastně vystřihnout :) ? Po technické stránce je to na svou dobu nadčasový snímek.. celkový dojem - 80%.
Sheldon
16 079 bodů •
10
Klasika všech klasik. David Lean se toho opravdu nebál a natočil film, který dnes už nikdo nenatočí, protože to prostě nejde. Výpravný film, který skvěle funguje v epických scénách s tisíci komparsisty, stejně jako v komorních scénách s dvěma herci. Herecky je to naprosto mimořádné, scenáristicky je to opravdu dobré. Krásná vzpomínka na dobu, kdy se u filmu nejen bavilo, ale i myslelo.
lamps
15 340 bodů •
9.5
Velkofilm tak krystalicky čistý a úchvatný, jako jsou arabské pouště nekonečné a vyschlé. Stopáž se možná zdá přemrštěná a poslední půlhodina věnovaná převážně politickým řečem řádně prověřuje divákovu trpělivost, ale ruku na srdce, lépe to asi natočit nešlo. Opravdu výtečná Leanova režie, jedinečné prostředí, dokonalá kamera a ta hudba!...To se prostě musí zažít. Navíc Peter O'Toole ve své životní roli, do které vtiskl takovou míru své osobnosti a talentu, až mi z toho v závěru přebíhal mráz po zádech. DVD formát a české znění tomu asi hodně ubrali na lesku, na velkém plátně a s pořádným ozvučením to musí být naprostá bomba.
filmfanouch6
12 654 bodů •
10
Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech má své kouzlo v tom, že je to prostě festival pro všechny milovníky filmů. A kromě nových projektů občas nabídne i staré, prověřené klasiky. A občas je nabídne třeba i člověku, který do té doby s nimi neměl zkušenost. Film Lawrence z Arábie byl spoustu let unikal z několika důvodu: 1) nikdy jsem ho nenašel v kvalitě, která je pro mně dostačující 2) vždy se bojím, že film s vysokými recenzemi mě zklame 3) děsila mě délka 216 minut. Když jsem si však sedl do Karlovarského městského divadla, režisér Karlovarských znělek Martin Krejčí začal o filmu zajímavě vyprávět a následně světla zhasla a na plátně konečně tento filmový epos vyskočil, nechal jsem se jím ponořit. A můžu říct, že to dopadlo velice pozitivně. Řeknu rovnou, že Lawrence z Arábie u mně (zatím!) plnou palbu nemá, přesto se však jedná o audiovizuální orgazmus plný perfektních hereckých výkonů, nádherné kamery, hudby a jedné z nejvíce zvládnutých režií všech dob. Lawrence z Arábie je sice poněkud rozsáhlý, jinak se ale jedná o epickou, monumentální jízdu, která mimo jiné může za to, že si Steven Spielberg vybral dráhu filmaře. Ale to sem nepatří! Lawrence z Arábie se ani nemusí snažit ukazovat záběry na Arabské pouště- on vás totiž do těch pouští dostane. Společně s perfektním Peterem O´Toolem se vydáte na namáhavé dobrodružství, které sice ještě tak první půlku trvá než se pořádně rozjede, druhá půlka ale funguje o poznání lépe a vlastně pak film daleko více funguje jako celek. 216 minut prostě koukáte na perfektně odvedenou práci, kde Alec Guiness ukáže, že nebyl pouze Obi-Wan Kenobi ale opravdu talentovaný, britský šramák. Hudba Maurice Jarra, kamera Freddieho Younga, režie Davida Leana.. to vše prostě funguje. A i přesto, že je těžké koukat celých těch 216 minut na film a neodtrhnout od něj oči, za pokus to rozhodně stojí. Neřeknu, že se Lawrence z Arábie stane mou novou klasikou, kterou si budu pouštět každý rok minimálně jednou a budu o ní mluvit vždy když se mně někdo zeptá na dobrý film... dost možná si na něj ani nevzpomenu. Na druhou stranu se ale jedná o jeden z největších kino zážitků všech dob a to už něco znamená. A kdyby se mi časem dostalo dalších podobných zážitků, nezlobil bych se...
ZkuKol
12 290 bodů •
10
Snad na žádný film jsem se nechystal jako na tohle epické veledílo. S odkazy, oslavami a legendami s ním souvisejícími se setkávám, co se zajímám o film. Těch materiálu, co mi prošli rukama; tolik slov o vzoru a cíli od různých mladších režisérů, jež dráždily mé uši; tolik pověstí vztahujících se k natáčení, jež popoháněli mou zvědavost. Přečetl jsem knihy Lawrence i jeho životopisců (to byste nevěřili, jak se u nás těžko shánějí:-). Na poslední fázi přípravy jsem si naordinoval filmy od Leana, abych věděl, co čekat. Opravdu roky shánění co nejkvalitnějšího záznamu a nakonec hledání správného dne. Lean totiž neznal mezí a na film jenž atakuje 4 hodiny (director's cut) prostě musíte mít čas, náladu, chuť a hlavně energii! Legendy nelhali, film je opravdu makabrózní (to vše bez pc efektů!), ani na chvíli nenudí, Leanovi obrazy jsou dech beroucí - poušť opravdu proměnil v oceán, beduíny v mořeplavce a Lawrence v ikonu, jenž ovlivnila osudy arabského poloostrova. Je to velká výhoda mít materiál o člověku, jako je Lawrence, není příliš známý, on ani jeho osud, a přitom toho tolik zažil a dokázal. Sešla se tu spolehlivá elita nejen britského herectví, O 'Toole se zde prosadil, Shariff si vybojoval Živaga, Alec a Anthony potvrdily zřejmé, ne nadarmo se tito herci u Leana opakují. Rozebírat u Leana kameru resp. práci Freddieho Younga (Leanův spolutvůrce, ale také snímal první bondovky) je ztráta času, prostě u něj hraje jednu z hlavních rolí, stejně jako hudba dalšího Leanova věrného souputníka Maurice Jarreho. David prostě točil velké příběhy o velkých hrdinech s humanistickým poselstvím a nádhernými obrazy, mistrně ovládal vedení herců i tempo vyprávění. Lawrence je v pravdě jeho vrchol a přeju všem fanouškům filmu, aby siho jednou užili. T.E.Lawrence byl člověk, jenž se nejen nadchnul pro boj Arabů za svobodu, on je v něm i vedl a poznal tak nejenom je a sebe samého, ale i svět z cela jiné perspektivy... 100%
Wally007
9 625 bodů •
8
Opravdový filmový majstrštyk! Filmová klasika, která je na dnešní dobu dooost dlouhá, ale opravdu stojí za to vidět.
Klajnik
9 194 bodů •
3
Některé obrazy jsou úchvatné - obzvlášť v kombinaci s tou hudbou.
Na první pohled je zřejné, že je to jeden z těch "velkých" filmů (podobně jako třeba Bondarčukova Vojna a Mír, Sedm Samurajů, Doktor Živago, Ben-Hur, Tenkrát v Americe, Tanec s Vlky, Apokalypsa nebo Zabijáci Rozkvetlého Měsíce...).
Ovšem to, že je film rozmáchlý, drahý, dlouhý, nabízí nějaké krásné obrazy, velké davové scény a je natáčen na lokacích, ještě neznamená, že je dokonalý. Určitě to ale stačilo na to, abych tím byl první 2h docela zaujat.
Další dvě hodiny ale nenaplnili příslib a vypravěčsky to považuji za poněkud rozkmodrcané a nevybroušené.
Problém taky je, že jsem docela zmlsaný. Všechny výše zmíněné filmy a mnoho dalších jsem již viděl. Začátkem tohohle roku vyšla kupříkladu druhá část Duny, přičemž Villeneuveova adaptace má s Lawrencem mnoho vztyčných ploch (běloch přijde do pouště, v níž se seznámí s tamními lidmi, které pod sebou spojí a pak vede vojenský odboj, během něhož ztrácí sám sebe). Ač stále nevyšla adaptace Duny, která by mě uspokojila, tak mě to furt strhává víc jak Lawrence, kterého jsem si dal ve 4k na velké telce - a i přes ten jeho rozmach stále ocením spíše komorní film, který však je scénáristicky, tematicky, psychologicky propracovanější...
Zmínění Zabijáci Rozkvetlého Měsíce jsou třeba jednak podstatně živějším filmem a psychologicky prokreslenější a uvěřitelnější. Vím, že Lawrence je dnes již víc jak 60 let starý, ale já vím, že by tam klidně mohla být nějaká scorseseovská (nebo občano-kaneovská) střihová montáž na tehdejší blízkovýchodní poměry a východní druhoválečnou frontu. Myslím, že by to film oživilo, protože David Lean bývá příliš statický a utahaný. Občas jsem se ptal, proč do nějaké scény neprostřihal close-upy na tváře, proč to není víc dynamické, víc dravé...
Sice se to netočilo ve studiu, ale ten starej Hollywood tam jde ještě dost znát.
Minimálně jako protiargument k těm mnou žádaným dravým montážím na ty či ony dobové poměry mě napadá, že tenhle film nevypráví toliko o historické době, do níž je zasazen, nýbrž o postavě Lawrence.
Ostatně už na začátku, poté co protagonista zemře, vzbuzuje film u diváků otázku nad tím, jaký byl vlastně člověk < Podobně jako v případě Občana Kanea. Onen argument je samozřejmě chabý, páč to že je centrovaný na postavu Lawrence neznamená, že by nemohl zdařileji pojímat dobu a poměry, do nichž hlavní aktér vstoupil a s nimiž pohnul. Naopak je to žádoucí!
Teď k samotnému protagonistovi a jeho psychologickému prokreslení a jeho příběhové arše: V úvodu je nám řečeno, že Lawrence je vzdělanec a idealista, kteří věří v sílu mysli/vůle nad možnosti těla. Právě on je britskou armádou vyslán do Arábie, kde má vyhodnotit možnosti vzpoury prince Faisala proti Turkům, kteří se spřáhli s Němci. Jako idealista chce spojit rozhádané arabské kmeny a dát jim Arábii. Britové chtějí, aby Faisal ustoupil, aby mohli zásobovat a podpořit jeho muže. Lawrence by měl v tomto vypomoci, ale odejde kousek do pouště, kde usilovně přemýšlí, až vyrukuje s tím, že přejdou poušť a zaútočí na přístav Aquabu, z něhož by Arabové mohli být zásobováni. Arabští beduíni sice nejdřív tvrdí, že je to šílenství, že je to nemožné, ale Lawrence, který je v poušti chvilku, ví lépe, protože celou noc přemýšlel a protože věří. Budiž. Arabové tedy naloží velbloudy vodou a vydaj se na cestu, během níž si všimnou, že nějaký soukmenovec asi usnul nebo omdlel a spadl z velblouda, který je teď bez jezdce. Lawrence se pro něj hodlá vrátit, ačkoliv je mu řečeno, že je to jistá sebevražda. Lawrence to ale dokázal - nejen, že přešel poušť, ale dokonce zachránil i onoho opožděnce. Na mě by působilo podstatně lépe, kdyby mu Arab řekl, že přejít pouště je velmi riskantní namísto toho, že je to nemožné a později, že by mohl umřít namísto toho, že zajisté umře. Vzhledem k retrospektivnímu vyprávění přeci víme, že to Lawrence tento pochod přežije. I kdyby ne, tak bychom alespoň tušili, že čtyřhodinový film jménem Lawrence z Arábie nenechá protagonistu umřít v první hodině. Postavy tedy přešli vyprahlou poušť a snad ani nikdo neumřel, takže do bylo dost dobře možné. Před útokem na Aqabu jeden muž z jednoho arabského kmene zabije jiného Araba z jiného kmene a Lawrence se jakožto nestraník rozhodne vykonat popravu, aby udržel klid mezi muži. Oním viníkem však je jak na potvoru ten opozdilec, kterého se Lawrence vydal zachránit a kterého taky zachránil. Lawrence, který se nám zprvu profiluje jako muž, který nesnáší zbytečné krveprolití, nyní se sebezapřením a nešikovně vystřílí do viníka zásobník a pak dobyde přístav. Později britskému generálovi vypráví, co dokázal a že chce pryč, protože něco na tom zabíjení se mu nelíbilo - nelíbilo se mu to, že se mu na tom přeci jen něco líbilo. Problémem je, že nevidím, odkud tahle přichází, ale najednou nám je řečeno, že takový je stav a že s tím máme počítat. Já na to ale nepřistoupím, pokud nevidím linku. Kdyby Lawrence zabil někoho, s nímž by byl na nože, tak bych třeba chápal, že z jeho usmrcení měl pocit nějaké satisfakce. Kdyby se během vykonávání popravy pousmál, tak bych dostal indícii, že je trošku patologickej - že si třeba užívá nadřazenou pozici moci nebo výjimečný status. Jenže v rámci Leanovy vize mi to prostě nezapadá do sebe. Tyhlety narativní a psychologická spojení vyžadují jistej jemnocit a pokud ho autor nemá, tak to působí, jakoby se některé části puzzle do sebe snažil zaklínit silou. Ten film je psychologicky ambiciózní, ale dle mého docela dře a nesedí. Každopádně od tohoto momentu Lawrence zažívá krizi identity a dále se film věnuje jeho úpadku, přičemž do této doby se věnoval vzestupu. Po přestávce začíná druhá půlka filmu, která představuje amerického reportéra a fotografa. Který hledá "mýtického" hrdinu, aby skrze něj válku představil domácímu publiku za velkou louží. V jeho přítomnosti nám film Lawrence vyobrazuje jako bojovníka, který přepadá nepřátelské vlaky a takřka nemůže zemřít. Vzhledem k tomu, jak Lawrancovi vzrosto sebevědomí, tak chce zaútočit na Turky ovládané město Derra pouze s hrstkou mužů. Než tak ale hodlá učinit, tak si chce město obhlídnout v přestrojení. Je však částečně odhalen pro své modré oči a zmrskán jako dezertér a následně zachráněn z ulice, na níž byl vyklopen. V důsledku toho si uvědomí, že je jako každý jiný muž - že jeho vůle má limity, které udává tělo. Znovu chce opustit Arábii, ale když se na britském velitelství v Káhiře dozví o dohodě mezi Británií a Francií, jež by si rády po válce rozdělili Arábii, tak se rozhodne vrátit a dát tamním lidem svobodu. Nyní však působí jinak - míň oduševněle, víc prázdně a nedostupně. Také si za britské peníze najmul nějaké žoldáky-hrdlořezy jako bodyguardy, protože se již necítí nezranitelně. Na cestě do Damašku však narazí na Turky zmasakrovanou arabskou vesnici a může si vybrat Damašek nebo krveprolití. Alespoň tak nám to chce film prezentovat. Krveprolití už bylo napácháno pobitím arabské vesnice a další krveprolití nezpůsobí, že by do Damašku stejně nedošli. Lawrence však rázně nerozhodne - naopak zůstane pasivní. Čeká. Nějaký Arab se z vlastní vůle rozjede na koni proti Turkům, kteří ho postřílí dřív, než se k nim dostane. To vyburcuje ostatní a ke krveprolití dojde. Jednak mi to opět přijde divné a druhak tenhle film divákovi nikdy žádné krveprolití pořádně neukáže, protože to by tehdy bylo skandální... Každopádně lze aspoň říci, že Lawrence v tomto bodě již není milostivý. Naopak se neštítí zabíjet, dokáže být krutý a krvelačný. Pokud se ovšem po předchozích událostech tak bojí o vlastní bezpečí, tak nechápu, co ho najednou vede vyjet na koni proti nepřátelům s puškami. Opět se nechytam. Opět mi to nesedí. Závěr filmu se odehrává v Damašku, kde však Lawrence nesvede žádný zázrak. Arabské kmeny nejsou schopny náležitě spolupracovat a západní země získávají nadvládu. Lawrence opouští poušť s tím, že se do ní už nechci nikdy vrátit, jenže si tu poušť nese v sobě. Poušť ho změnila, přetvořila a stala se jeho identitou. Takový je tedy příběh Lawrence z Arábie. Takový to byl tedy člověk.
< Konceptuálně to zní fakt dobře, ale já se nevezl. Ten film na mě nefunguje, protože mi ve zmíněných klíčových bodech příběhu docela nezapadne do sebe. Tohle není ten případ, kdy si nějaký hnidopich zbytečně znemožňuje užít si působivý film. Samotný vypravěč mi znemožňuje užít si tento ambiciózní příběh se zajímavým tématem, protože nebyl schopen ho dost dobře odvyprávět - je nekonzistentní a umělej.
V poslední řadě ještě dodám, že si mě filmy často získají skrze své postavy a jejich vzájemné interakce. Proto mám radši živelného Tarantina než technicistního Nolana. Proto se k tomuto filmu již nejspíš nevrátím. Nejen, že na mě nefungovala protagonistova psychologicky laděná příběhová archa, ale on mě ani nebavil jako postava. Nikdy mě nerozesmál, nenaštval ani nedojal. A nejen on. Žádná z postav! Lean natočil takřka 4h film a nedokázal vzbudit můj emocionální zájem byť jen o jednu postavu. To je značný neúspěch! Možná právě to je ten Spielbergem jmenovaný "zázrak filmu", jenže asi spíš ne, když právě takový zázrak vyvede 90% filmů.
Lawrence kupříkladu část filmu putuje s dvěma arabskými sirotky, takovými kluky, s nimiž zřejmě naváže jistý vztah, ale my do toho vůbec nevidíme, takže když o ně přijde, tak nám to může být jedno. Ten první navíc zemře dost debilně; Uvízne v tekutém písku a je tažen dolu. Lawrence mu hodí látku. Kluk se chytne a drží se, dokud nerozhodí rukama jako by byl ve vší teatrálnosti zasažen kulkou a pak nezmizí pod povrch...
Na první pohled je zřejné, že je to jeden z těch "velkých" filmů (podobně jako třeba Bondarčukova Vojna a Mír, Sedm Samurajů, Doktor Živago, Ben-Hur, Tenkrát v Americe, Tanec s Vlky, Apokalypsa nebo Zabijáci Rozkvetlého Měsíce...).
Ovšem to, že je film rozmáchlý, drahý, dlouhý, nabízí nějaké krásné obrazy, velké davové scény a je natáčen na lokacích, ještě neznamená, že je dokonalý. Určitě to ale stačilo na to, abych tím byl první 2h docela zaujat.
Další dvě hodiny ale nenaplnili příslib a vypravěčsky to považuji za poněkud rozkmodrcané a nevybroušené.
Problém taky je, že jsem docela zmlsaný. Všechny výše zmíněné filmy a mnoho dalších jsem již viděl. Začátkem tohohle roku vyšla kupříkladu druhá část Duny, přičemž Villeneuveova adaptace má s Lawrencem mnoho vztyčných ploch (běloch přijde do pouště, v níž se seznámí s tamními lidmi, které pod sebou spojí a pak vede vojenský odboj, během něhož ztrácí sám sebe). Ač stále nevyšla adaptace Duny, která by mě uspokojila, tak mě to furt strhává víc jak Lawrence, kterého jsem si dal ve 4k na velké telce - a i přes ten jeho rozmach stále ocením spíše komorní film, který však je scénáristicky, tematicky, psychologicky propracovanější...
Zmínění Zabijáci Rozkvetlého Měsíce jsou třeba jednak podstatně živějším filmem a psychologicky prokreslenější a uvěřitelnější. Vím, že Lawrence je dnes již víc jak 60 let starý, ale já vím, že by tam klidně mohla být nějaká scorseseovská (nebo občano-kaneovská) střihová montáž na tehdejší blízkovýchodní poměry a východní druhoválečnou frontu. Myslím, že by to film oživilo, protože David Lean bývá příliš statický a utahaný. Občas jsem se ptal, proč do nějaké scény neprostřihal close-upy na tváře, proč to není víc dynamické, víc dravé...
Sice se to netočilo ve studiu, ale ten starej Hollywood tam jde ještě dost znát.
Minimálně jako protiargument k těm mnou žádaným dravým montážím na ty či ony dobové poměry mě napadá, že tenhle film nevypráví toliko o historické době, do níž je zasazen, nýbrž o postavě Lawrence.
Ostatně už na začátku, poté co protagonista zemře, vzbuzuje film u diváků otázku nad tím, jaký byl vlastně člověk < Podobně jako v případě Občana Kanea. Onen argument je samozřejmě chabý, páč to že je centrovaný na postavu Lawrence neznamená, že by nemohl zdařileji pojímat dobu a poměry, do nichž hlavní aktér vstoupil a s nimiž pohnul. Naopak je to žádoucí!
Teď k samotnému protagonistovi a jeho psychologickému prokreslení a jeho příběhové arše: V úvodu je nám řečeno, že Lawrence je vzdělanec a idealista, kteří věří v sílu mysli/vůle nad možnosti těla. Právě on je britskou armádou vyslán do Arábie, kde má vyhodnotit možnosti vzpoury prince Faisala proti Turkům, kteří se spřáhli s Němci. Jako idealista chce spojit rozhádané arabské kmeny a dát jim Arábii. Britové chtějí, aby Faisal ustoupil, aby mohli zásobovat a podpořit jeho muže. Lawrence by měl v tomto vypomoci, ale odejde kousek do pouště, kde usilovně přemýšlí, až vyrukuje s tím, že přejdou poušť a zaútočí na přístav Aquabu, z něhož by Arabové mohli být zásobováni. Arabští beduíni sice nejdřív tvrdí, že je to šílenství, že je to nemožné, ale Lawrence, který je v poušti chvilku, ví lépe, protože celou noc přemýšlel a protože věří. Budiž. Arabové tedy naloží velbloudy vodou a vydaj se na cestu, během níž si všimnou, že nějaký soukmenovec asi usnul nebo omdlel a spadl z velblouda, který je teď bez jezdce. Lawrence se pro něj hodlá vrátit, ačkoliv je mu řečeno, že je to jistá sebevražda. Lawrence to ale dokázal - nejen, že přešel poušť, ale dokonce zachránil i onoho opožděnce. Na mě by působilo podstatně lépe, kdyby mu Arab řekl, že přejít pouště je velmi riskantní namísto toho, že je to nemožné a později, že by mohl umřít namísto toho, že zajisté umře. Vzhledem k retrospektivnímu vyprávění přeci víme, že to Lawrence tento pochod přežije. I kdyby ne, tak bychom alespoň tušili, že čtyřhodinový film jménem Lawrence z Arábie nenechá protagonistu umřít v první hodině. Postavy tedy přešli vyprahlou poušť a snad ani nikdo neumřel, takže do bylo dost dobře možné. Před útokem na Aqabu jeden muž z jednoho arabského kmene zabije jiného Araba z jiného kmene a Lawrence se jakožto nestraník rozhodne vykonat popravu, aby udržel klid mezi muži. Oním viníkem však je jak na potvoru ten opozdilec, kterého se Lawrence vydal zachránit a kterého taky zachránil. Lawrence, který se nám zprvu profiluje jako muž, který nesnáší zbytečné krveprolití, nyní se sebezapřením a nešikovně vystřílí do viníka zásobník a pak dobyde přístav. Později britskému generálovi vypráví, co dokázal a že chce pryč, protože něco na tom zabíjení se mu nelíbilo - nelíbilo se mu to, že se mu na tom přeci jen něco líbilo. Problémem je, že nevidím, odkud tahle přichází, ale najednou nám je řečeno, že takový je stav a že s tím máme počítat. Já na to ale nepřistoupím, pokud nevidím linku. Kdyby Lawrence zabil někoho, s nímž by byl na nože, tak bych třeba chápal, že z jeho usmrcení měl pocit nějaké satisfakce. Kdyby se během vykonávání popravy pousmál, tak bych dostal indícii, že je trošku patologickej - že si třeba užívá nadřazenou pozici moci nebo výjimečný status. Jenže v rámci Leanovy vize mi to prostě nezapadá do sebe. Tyhlety narativní a psychologická spojení vyžadují jistej jemnocit a pokud ho autor nemá, tak to působí, jakoby se některé části puzzle do sebe snažil zaklínit silou. Ten film je psychologicky ambiciózní, ale dle mého docela dře a nesedí. Každopádně od tohoto momentu Lawrence zažívá krizi identity a dále se film věnuje jeho úpadku, přičemž do této doby se věnoval vzestupu. Po přestávce začíná druhá půlka filmu, která představuje amerického reportéra a fotografa. Který hledá "mýtického" hrdinu, aby skrze něj válku představil domácímu publiku za velkou louží. V jeho přítomnosti nám film Lawrence vyobrazuje jako bojovníka, který přepadá nepřátelské vlaky a takřka nemůže zemřít. Vzhledem k tomu, jak Lawrancovi vzrosto sebevědomí, tak chce zaútočit na Turky ovládané město Derra pouze s hrstkou mužů. Než tak ale hodlá učinit, tak si chce město obhlídnout v přestrojení. Je však částečně odhalen pro své modré oči a zmrskán jako dezertér a následně zachráněn z ulice, na níž byl vyklopen. V důsledku toho si uvědomí, že je jako každý jiný muž - že jeho vůle má limity, které udává tělo. Znovu chce opustit Arábii, ale když se na britském velitelství v Káhiře dozví o dohodě mezi Británií a Francií, jež by si rády po válce rozdělili Arábii, tak se rozhodne vrátit a dát tamním lidem svobodu. Nyní však působí jinak - míň oduševněle, víc prázdně a nedostupně. Také si za britské peníze najmul nějaké žoldáky-hrdlořezy jako bodyguardy, protože se již necítí nezranitelně. Na cestě do Damašku však narazí na Turky zmasakrovanou arabskou vesnici a může si vybrat Damašek nebo krveprolití. Alespoň tak nám to chce film prezentovat. Krveprolití už bylo napácháno pobitím arabské vesnice a další krveprolití nezpůsobí, že by do Damašku stejně nedošli. Lawrence však rázně nerozhodne - naopak zůstane pasivní. Čeká. Nějaký Arab se z vlastní vůle rozjede na koni proti Turkům, kteří ho postřílí dřív, než se k nim dostane. To vyburcuje ostatní a ke krveprolití dojde. Jednak mi to opět přijde divné a druhak tenhle film divákovi nikdy žádné krveprolití pořádně neukáže, protože to by tehdy bylo skandální... Každopádně lze aspoň říci, že Lawrence v tomto bodě již není milostivý. Naopak se neštítí zabíjet, dokáže být krutý a krvelačný. Pokud se ovšem po předchozích událostech tak bojí o vlastní bezpečí, tak nechápu, co ho najednou vede vyjet na koni proti nepřátelům s puškami. Opět se nechytam. Opět mi to nesedí. Závěr filmu se odehrává v Damašku, kde však Lawrence nesvede žádný zázrak. Arabské kmeny nejsou schopny náležitě spolupracovat a západní země získávají nadvládu. Lawrence opouští poušť s tím, že se do ní už nechci nikdy vrátit, jenže si tu poušť nese v sobě. Poušť ho změnila, přetvořila a stala se jeho identitou. Takový je tedy příběh Lawrence z Arábie. Takový to byl tedy člověk.
< Konceptuálně to zní fakt dobře, ale já se nevezl. Ten film na mě nefunguje, protože mi ve zmíněných klíčových bodech příběhu docela nezapadne do sebe. Tohle není ten případ, kdy si nějaký hnidopich zbytečně znemožňuje užít si působivý film. Samotný vypravěč mi znemožňuje užít si tento ambiciózní příběh se zajímavým tématem, protože nebyl schopen ho dost dobře odvyprávět - je nekonzistentní a umělej.
V poslední řadě ještě dodám, že si mě filmy často získají skrze své postavy a jejich vzájemné interakce. Proto mám radši živelného Tarantina než technicistního Nolana. Proto se k tomuto filmu již nejspíš nevrátím. Nejen, že na mě nefungovala protagonistova psychologicky laděná příběhová archa, ale on mě ani nebavil jako postava. Nikdy mě nerozesmál, nenaštval ani nedojal. A nejen on. Žádná z postav! Lean natočil takřka 4h film a nedokázal vzbudit můj emocionální zájem byť jen o jednu postavu. To je značný neúspěch! Možná právě to je ten Spielbergem jmenovaný "zázrak filmu", jenže asi spíš ne, když právě takový zázrak vyvede 90% filmů.
Lawrence kupříkladu část filmu putuje s dvěma arabskými sirotky, takovými kluky, s nimiž zřejmě naváže jistý vztah, ale my do toho vůbec nevidíme, takže když o ně přijde, tak nám to může být jedno. Ten první navíc zemře dost debilně; Uvízne v tekutém písku a je tažen dolu. Lawrence mu hodí látku. Kluk se chytne a drží se, dokud nerozhodí rukama jako by byl ve vší teatrálnosti zasažen kulkou a pak nezmizí pod povrch...
- některé obrazy
- hudba
- koncept příběhu
- natáčení na lokacích
- nedobře vypracovaná psychologická souslednost příběhové archy hlavního "hrdiny"
- nezáleželo mi za žádné postavě, nikdo mě nerozesmál, nedojal ani nerozčílil
- Navzdory své délce je to příliš statické a málo dynamické
- jakákoliv akce je zoufale neakční, protože strateej Hollywood je v tomhle odhledu tradičně zoufalej
Matli
8 310 bodů •
8
Sedmý nejlepší film v dějinách, film, kde nepromluví žádná žena, film, kde se kamera pohybuje jen zleva doprava, skoro čtyřhodinový film, film, který dostal sedm oskarů, to se prostě musí vidět! Každopádně výborný scénář z první světový války, výborný Peter OToole a Omar Sharif. A ty pouštní scenérie včetně celé výpravy jsou taky krásný, kór v HD. Furt je to ale přes 50 let starý film a občas je to znát. 79%
cerfik
7 933 bodů •
10
Je to zvláštní, skoro 4 hodiny dlouhé a víc jak 50 let staré dílo mě nenudilo, nepřipadalo mi nijak omšelé a opravdu jsem obdivoval nádheru záběrů pouště dosud neviděných, postavy byly výborně propracované a já si říkám, tak takový hollywood dámy a pánové ano. To jak Peter O'Toole zarál hlavního hrdinu je prostě bomba a celý film patří rozhodně ke skvostům s velkolepou výpravou a i délkou, kdy to jaksi nevadilo a dnes si stěžujeme, když má něco málo pře 2 hodiny nebo zas vydržíme koukat do zblbnutí několik hodin na úplně pitomé seriály. Zkrátka tomu nějak nerozumím, asi stárnu či co, ale Lawrence z Arábie opravdu ano už jen kvůli té poušti a prostoru a bezčasovosti, která z filmu dýchne.