Zajímavosti o Láska a smrt

Zajímavosti 43

• V rozhovoru pro časopis Esquire Woody Allen jednou řekl o natáčení tohoto filmu: „Když bylo potřeba dobré počasí, pršelo. Když bylo potřeba deště, bylo slunečno. Kameraman byl Belgičan, jeho štáb Francouz. Podřízení byli Maďaři, komparzisté Rusové. Já mluvím jen anglicky - a to ještě ne moc dobře. Každý záběr byl chaos. Než byly přeloženy mé pokyny, skončilo to, co mělo být bojovou scénou, jako taneční maraton. Ve scénách, kde jsme se s Keatonem měli procházet jako milenci, bylo v Budapešti nejhorší počasí za posledních pětadvacet let.“
  1
• Soundtrack byl původně složen z hudby Igora Stravinského, ale Woody Allen si myslel, že to dělá scény „nevtipnými“. Zjistil, že odlehčená hudba Sergeje Prokofjeva funguje mnohem lépe.
  0
• Scéna s pšenicí ke konci filmu je přímou vizuální parodií na klasický film Ingmara Bergmana Persona (1966). Srovnání tváří je poctou Bergmanovým charakteristickým záběrům.
  0
• Natáčelo se převážně v Maďarsku, některé scény se natáčely v Paříži. Až v roce 1996 a ve filmu Všichni říkají: Miluji tě (1996) natočí Woody Allen další film mimo oblast New Yorku.
  0
• Boris je na své chatě a píše básně. Čte: „Měl jsem být párem otrhaných drápů, které se prohánějí po dně tichých moří.“ Pak psaní okamžitě sbalí do klubíčka a hodí do ohně, protože ho označí za „příliš sentimentální“. Verš pochází z „Milostné písně J. Alfreda Prufrocka“ od T. S. Eliota.
  0
• Filozofické „blábolení“ mezi postavami (např. „subjektivita je objektivní“) ve skutečnosti pochází z díla ruských filozofů G. I. Gurdžijeva a P. D. Uspenského, stejně jako název „Láska a smrt“.
  0
• Film je považován za parodii na ruský román, zejména na díla Lva Nikolajeviče Tolstého a Fjodora Dostojevského, zejména na „Idiota“, „Hráče“, „Vojnu a mír“, „Annu Kareninu“, „Zločin a trest“ a „Bratry Karamazovy“.
  0
• Woody Allen o tomto filmu řekl, že je to „můj do té doby nejzábavnější film“.
  0
• Jeden z osmi filmů Woodyho Allena a herečky Diane Keatonové, přičemž v šesti z nich Allen hrál společně a sedm z nich režíroval.
  0
• Když ke konci filmu navštíví Borise v jeho vězeňské cele jeho otec, vypráví mu o tom, že Raskolnikov zabil dvě ženy a že mu to řekli bratři Karamazovi. Rodion Raskolnikov je hlavním hrdinou klasického románu Fjodora Dostojevského Zločin a trest, v němž zavraždí dvě ženy a neví, jak se poté vypořádat s morálními důsledky. „Bratři Karamazovi“ jsou další epickou knihou téhož ruského spisovatele. Dialogy evokují také „Posedlost“, „Syrové mládí“, „Idiot“, „Uražený a zraněný“ (obvykle „Uražený a ponížený“), „Hráč“, „Dvojník“, „Bobok“, což jsou všechno romány Dostojevského.
  0
• Záběry na sochy lvů sestříhané do milostné scény mezi Borisem a Sonjou a záběr na vojáka, kterého střelili do oka přes brýle, jsou parodií na podobné sochy ve filmu Křižník Potěmkin (1925), zobrazené během scény masakru na Oděských schodech.
  0
• Woody Allen pracoval na scénáři o dvou Newyorčanech, kteří se snaží vyřešit vraždu, když se zasekl. Když byl zablokován, všiml si Allen doma knihy o ruských dějinách. Protože se rychle blížil termín dodání nasmlouvaného scénáře, Allen se nechal inspirovat a rozhodl se místo toho zparodovat žánr ruského románu a historie pro tento film a druhý scénář odsunul na vedlejší kolej. Druhý scénář byl proto dokončen až později, ale nakonec se z něj stal film Tajemná vražda na Manhattanu (1993).
  0
• Ve filmu se objevila personifikace Smrti. Woody Allen se nechal inspirovat a ovlivnit švédským režisérem Ingmarem Bergmanem, který Smrt ztvárnil ve svém filmu Sedmá pečeť (1957). V Bergmanově filmu nosí Smrt černé roucho, zatímco v tomto filmu má na sobě bílé šaty. Později se Smrt objevila znovu v Allenově filmu Pozor na Harryho (1997) a v Rifkinově filmu Festival (2020).
  0
• Ve filmu je mnohokrát zmíněna sebevražda. Herečka Olga Georges-Picot, která hraje hraběnku Alexandrovnu, si bohužel v roce 1997 vzala život. Po celý život trpěla těžkými depresemi a během jednoho ze záchvatů této nemoci spadla z pařížské budovy.
  0
• Když Boris odchází na vojnu, je zobrazen s konzervovanými motýly a síťkou na motýly jako pocta spisovateli ruského původu Vladimiru Nabokovovi.
  0
• Filmový negativ pro scény velkého banketu se poškodil a celá sekvence se musela natočit znovu.
  0
• Diane Keaton se v jednu chvíli píchla houslovým smyčcem do oka a utrpěla drobná zranění.
  0
• Ve velké bojové sekvenci filmu zazní kantátová hudba Sergeje Prokofjeva z eposu Sergej Michajlovič Ejzenštejn Alexander Něvský (1938).
  0
• Po natáčení filmu Láska a smrt (1975) bylo natáčení v Paříži a Maďarsku tak náročné, že se Woody Allen zařekl, že už tam nikdy nebude natáčet. Zajímavé je, že vzhledem k tomu se film Stíny a mlha (1991) odehrává ve východní/střední Evropě a nenatáčel se tam, ale na obrovských zvukových scénách v newyorských studiích Astoria. Allen však v pozdějších letech natáčel v Evropě a Anglii. Všichni říkají: Miluji tě (1996) byl prvním filmem Woodyho Allena od dob filmu Láska a smrt (1975), který se natáčel mimo New York.
  0
• Debutový film Woodyho Allena obsadila dlouholetá přítelkyně a newyorská castingová režisérka Juliet Taylorová, která až do svého odchodu do důchodu v roce 2017 prováděla castingy na všechny Allenovy filmy.
  0
• Film se odehrává v letech 1809 až 1812.
  0
• Woody Allen jednou řekl: „Absolvoval jsem kurz rychlého čtení a přečetl jsem ‚Vojnu a mír‘ za dvacet minut. Týká se to Ruska.“
  0
• Komediální styl tohoto filmu vzdával hold řadě klasických komiků, mezi něž patřili Bob Hope, Charles Chaplin a bratři Marxové.
  0
• Podle odborného časopisu pro showbyznys „Variety“ se ve filmu objevilo „asi padesát čtyři herců ve vedlejších rolích“.
  0
• Název filmu Láska a smrt (1975) je slovní hříčkou s názvy ruských románů, jako jsou „Vojna a mír“ Lva Nikolajeviče Tolstého a „Zločin a trest“ Fjodora Dostojevského. Woody Allen zhruba o čtrnáct let později natočí téměř zády k sobě tři filmy nazvané Zločiny a poklesky (1989), Stíny a mlha (1992) a Manželé a manželky (1992). Název filmu Hana a její sestry (1986) spíše napodobuje dramatika Antona Čechova.
  0
• Šestý film Woodyho Allena v roli režiséra.
  0
• Jméno postavy Woodyho Allena Boris Grušenko je stejné jako jméno postavy Alana Cumminga v pozdějším filmu o Jamesi Bondovi Zlaté oko (1995).
  0
• Sonja říká, že měla poměr s Asimovem. Woody Allen čerpal nápady pro svůj předchozí film Spáč (1973) od spisovatele science fiction Isaaca Asimova.
  0
• O. Krapotkin pochází od slavného ruského spisovatele a filozofa 19. století; Pjotra Krapotnika. Jeho kniha „Dobytí chleba vzájemnou pomocí“ je považována za klasiku ruské literatury; stejně jako za prubířský kámen moderní filozofie; což jsou oba kánony, které Woody v tomto filmu zesměšňuje. Udělat z něj kněze a městského staršího je výmysl scénáristy, aby postava měla záminku potloukat se kolem ostatních vesnických postav a chrlit anarchistickou filozofii a přísloví z 19. století. A ten člověk v tomto období skutečně existoval; a chrlil podobná klišé a přirovnání jako ve filmu; ale nebyl to kněz. Byl to jen významný spisovatel-filozof té doby.
  0
• Při natáčení si Woody Allen poranil záda poté, co zakopl o led před Eiffelovou věží.
  0
• Film začal vznikat u společnosti Fox a měl být jednou z jejich velkých vánočních premiér roku 1974. Nakonec přešel kvůli vztahům s Allenem k United Artists. Allen už pro Fox nenatočil žádný film, až do filmu Melinda a Melinda (2004).
  0
• Zápletka, kdy se postavy Woodyho Allena a Diane Keaton snaží najít a zabít Napoleona, je převzata z knihy Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír a hlavní postava Pierre.
  0
• Tento film má 100% hodnocení na základě 23 recenzí kritiků na Rotten Tomatoes.
  0
• Producent Charles H. Joffe dostal během natáčení otravu jídlem a stal se neaktivním.
  0
• Mezi filmy režírované Woodym Allenem, v nichž se objevuje vražda, patří Kasandřin sen (2007), Iracionální muž (2015), Stíny a mlha (1992), Tajemná vražda na Manhattanu (1993) a Zločiny a poklesky (1989). Smrt je navíc tématem i ve filmech Pozor na Harryho (1997) a Láska a smrt (1975), v obou se objevuje postava Smrťáka podle inspirace filmem Ingmara Bergmana Sedmá pečeť (1957).
  0
• Jeden z mužských herců ve filmu utrpěl během hlavního natáčení vážnou nehodu, při které si při nešťastné autonehodě zlomil obě nohy.
  0
• Podle filmového kritika Leonarda Maltina je film „jako remake filmu Boba Hopea Monsieur Beaucaire (1946)“.
  0
• Po filmu Láska a smrt (1975) Woody Allen ještě několikrát využije tříslovný název s prostředním slovem „a“. Bylo by to u filmů Manželé a manželky (1992), Stíny a mlha (1992), Sladký ničema (1999), Melinda a Melinda (2004) a Zločiny a poklesky (1989). Láska a smrt (1975) byl Allenův první film, v němž použil tento typ tříslovného názvu. Podobný byl i Allenův název filmu Hana a její sestry (1986).
  0
• Woody Allen a Zvee Scooler se narodili 1. prosince.
  0
• Film má podobnou zápletku jako Allenův Spáč (1973), ve kterém se Woody a Diane také snaží zavraždit zlého diktátora.
  0
• Tento film se natáčel v Maďarsku, nikoli v Rusku, kde je umístěn jeho příběh.
  0
• Při filmování v Budapešti Allen nevěřil kvalitě tamějšího jídla natolik, že se živil jen stravou z plechovek, které si přivezl z Ameriky. Později byl jedním z mála členů štábu, kteří netrpěli úplavicí.
  0
• Láska a smrt je z celé Allenovy filmografie jeho nejoblíbenější a zároveň nejosobnější film.
  0