Za přísných omezení "žádný zoom, otáčení kamery, střih ani postsynchrony" režiséři Šinobu Jaguči a Takudži Suzuki ve 14 krátkých epizodách satirizují japonské společenské konvence. V jedné části žena špatně pochopí inzerát a na pracovní pohovor dorazí v kostýmu zajíčka. Další se týká ženy, která se schová, aby překvapila své přátele, ale zaslechne jejich nelichotivé hodnocení její hygieny. A další s názvem "Děda z pekla" je surreálné vyprávění o vůdci kultu. Film osciluje od humorného po hluboce bizarní a jeho statický, minimalistický styl činí filmy jako "Dogma 95" slavnost (Festen, 1998) extravagantními.
