Český lev se dál bude jmenovat Český lev. Přinášíme rozhovor s Petrem Vachlerem.

Jak to, že jste se nakonec s Českou filmovou a televizní akademií dohodnul?
V prvé řadě je potřeba říci, že prezidium ČFTA se rozhodlo mi systematicky a sofistikovaně vzít to, co jsem založil, vlastnil a dvacet let budoval, tedy Českého lva se všemi právy. Ustupoval jsem, ustupoval a ustupoval, až jsme se dohodli. Nabídky činila vždy ČFTA. Celkem jsem dostal tři, každá následující byla nižší, než ta předchozí. Na všechny jsem řekl ano, ale to neznamená, že se dohodnete. Mé doplňující návrhy či prosby k možné dohodě byly druhou stranou patrně interpretovány jako neochota se dohodnout. Tu poslední nabídku mi dal už jako nový výkonný ředitel ČFTA Ivo Mathé v září 2013 a ačkoli jsem opět souhlasil a požádal svého právního zástupce JUDr. Františka Vyskočila, aby vypracoval konkrétní návrh smlouvy, nevyšlo to. Prezidium ČFTA zastavilo jednání. Některým věcem jsem přestal rozumět. Zřejmě bych nesměl k návrhu říci ani slovo, aby to prošlo. Tak trochu model „ber, nebo nech být“. Měl jsem pocit, že se nové prezidium ČFTA nechce dohodnout. A nebyl to pouze můj pocit.

Co pozitivního se tedy stalo?
Jako dalšího zprostředkovatele jsem poprosil Alessandra Pasqualea z Karlovarských minerálních vod (KMV), dlouholetého generálního partnera Českého lva, aby se pokusil jako další zprostředkovatel o dohodu. Vzhledem k tomu, že existovala reálná dohoda o pokračování partnerství KMV na Českém lvu, bylo zájmem ČFTA vstoupit opět v jednání o finální smlouvě. Nabídka byla od ČFTA sice opět nižší než ta předchozí, ale to už pro mě nehrálo roli, chtěl jsem zachovat tradici a to, co jsem budoval dvacet let. Řekl jsem opět ano. Alessandro vše dotáhl do zdárného konce a já souhlasil se všemi jednostrannými nabídkami ze strany prezidia ČFTA.

Co bylo podle vás příčinou nedohod?
Těžko říci, někteří členové ČFTA se negativně vyjadřovali o organizaci a kvalitě slavnostních večerů, jiní hovořili o dvaceti letech manželství mezi ČFTA a producentem Českého lva. Nejlépe to pro mne shrnul Honza Svěrák, který prohlásil: „Máš smůlu Petře, že jsi vybudoval národní cenu a tu jako jedinec nemůžeš vlastnit“. Já to dodnes beru jako kapitalistickou formu znárodnění. Hezký paradox, ne?

Sehrály svou roli peníze?
Určitě ano, ale nikoli bezvýhradně. Českého lva jsem nabídl za symbolickou 1 korunu, pokud bude bez sponzorů a zisku. Tedy skutečně státní cena. To se nestalo. Finální řešení nikoho bolet nebude. Čtvrtá nejnižší nabídka je z finančního hlediska symbolická. Dohodli jsme se díky KMV a Alessandru Pasqualemu. Oběma nám šlo o uchování tradice a dobrého jména Český lev. Peníze šly tak trochu stranou a jsou předmětem obchodní dohody jen mezi mnou a KMV, která zůstává generálním partnerem Českého lva. ČFTA si uzavírá vlastní smlouvu s KMV a mne osobně ČFTA přímo nic neplatí, ani s ní nemám smlouvu.

Nabízí se otázka, co bylo příčinou této vleklé kolize?
Založil jsem Českého lva, 20 let se o něj staral a právně ho vlastnil. Jako majitel licence jsem vyhlašování výročních filmových cen realizoval podle svých představ, mimo jiné i ve prospěch diváckého zájmu, udržení existence, aby kvalitu filmových děl vidělo co nejvíce lidí. ČFTA, které jsem až v roce 1995 svěřil hlasování, chtěla později rozhodovat i o produkčních, finančních věcech a kreativitě. Snažil jsem se vnímat požadavky, ale zjevně ne podle představ druhé strany.

Můžete být konkrétnější?
Teď asi ne, možná později se ke všemu podrobněji vyjádřím. Celá řada zpráv v tisku byla nepravdivá, někteří kolegové z prezidia ČFTA se podle mě vyjadřovali nekorektně. Nemám rád situace, které narušují harmonii, ale to může být můj osobní pocit. Konec konců ne nadarmo se říká, že každý má svou pravdu.

Obsahuje dohoda i podobu nové filmové ceny? Zůstane Český lev tak, jak jej známe?
Bohužel ne, stále jí ČFTA nabízím k využití, ale nové vedení o ní zatím nemá zájem. Takže ceny se budou jmenovat i nadále Český lev, nicméně patrně budou mít jinou podobu. Škoda.

Těšíte se na vyhlašování únorových Českých lvů?
Zůstávám členem ČFTA, možná stihnu i hlasovat, ale v době konání dám přednost rodině a jarním prázdninám, kdy odjíždíme za sněhem s přáteli. Mnoho let to nešlo, ale teď je to paradoxně ideální příležitost upřednostnit rodinu. Těším se.

Máte favorita na Českého lva?
Upřímně řečeno nemám, ale pokud se zúčastní definitivního klání skvělý původně televizní Hořící keř (2013), pak asi mu dám v některých kategoriích přednost před ostatními filmovými díly loňského roku.

Jaký je váš momentální pocit z toho, co se kolem Českého lva událo?
Dostal jsem hodně lekcí, za které děkuji. Co vás nezabije, to vás posílí a uklidní. Takže jsem smířen a mám radost z toho, kolik jsem se toho o přátelích, kolezích i sobě dověděl. Z počátku to byl šok, ale všem přeji jen to nejlepší, ať se jim daří.