Co se stane, když dva (tři, čtyři...) dělají totéž?

Předně chci upozornit, že smyslem článku není žádný pohlavek filmovým společnostem za to, že se při výrobě plakátů rády nechají inspirovat. Upřímně, když si člověk uvědomí, kolik stovek tisíců posterů již za dobu existence filmu vzniklo, je v podstatě až nemožné přijít s něčím absolutně novým. Sem tam se ale povede, že je inspirace (ať už chtěná, či nechtěná) extrémní a právě na takové kousky se zaměříme v našem malém speciálu.

Začneme následující trojkou, kde je inspirace stylem nepřehlédnutelná:

Plakát Titanicu se zase stal inspirací autorům posteru ke Zkrocené hoře (2005). Inu, osudové romantické filmy si zaslouží jen to nejlepší... i když jde třeba o dva zamilované kovboje, jejichž osud zpečetí zákeřná pneumatika:

Ještě než přišel Blbý a blbější (1994), byli tu zábavní idioti Bill a Ted (1989). A právě z jejich plakátu si většinu prvků "vypůjčili" autoři posteru k příšernému sequelu Blbý a ještě blbější: Jak Harry potkal Lloyda (2003). V tomhle případě tudíž nebyl znásilněn jen jeden film (jednička), ale rovnou dva:

V roce 1985 natočil John Hughes komediální drama Snídaňový klub, jež se záhy po svém uvedení stalo kultovní podívanou o partě teenagerů. Téměř identický plakát k dokumentu o americké mládeži American Teen (2004) lze proto vnímat spíše jako poctu slavnému filmu, nežli pouhé vykradení:

Kdo by neznal legendární záběr z Čety (1986) Olivera Stonea, v níž umírající seržant Elias (hraný Willemem Dafoem) napřahuje ruce k nebesům. Ikonický záběr očividně znali i autoři plakátu k thrilleru Traffic - nadvláda gangů (2000):

U následujících dvou plakátů lze těžko mluvit o náhodě. Vzhledem k tomu, že seriál True Blood: Pravá krev (2008) je o rok starší, dáváme označení plagiátora komedii s Megan Fox Jennifer's Body - Bacha, kouše! (2009):

Režisér David Ayer se většinu své kariéry točí okolo policejních dramat. Následující dvojice se váže k jeho práci. K tomu prvnímu poskytl Ayer scénář, ten druhý rovnou sám režíroval. Podobnost plakátů čistě náhodná?:

Na konec máme tři koláže, v nichž se to doslova hemží stejnými prvky: