Přehlížené pecky: Pád

S Pádem Tarsema Singha je to trochu složité. Už od úvodních titulek je vám jasné, že máte velkou šanci shlédnout kvalitní snímek. Působivá černobílá kamera při úvodních titulcích naplní očekáváním strhujícího velkofilmu, spousty husí kůže a snad i slzy v závěru. Bohužel, trochu rozvleklý děj toto očekávání v průběhu filmu umrtvuje a husích kůží nakonec není tolik, jak se zdálo na slibném začátku. A přece, Pád je vizuálně tak krásný film, že mu díry ve scénáři rádi odpustíte.

O čem to je? Los Angeles, 20.léta. Filmový kaskadér Roy Walker (Lee Pace) je po vážném zranění převezen do nemocnice, kde se seznámí s malou holčičkou Alexandrií (Catinca Unaru), jejíž jméno ho inspiruje k vyprávění příběhu o Alexandru Velikém. Zmalébajky se nakonec rozvine epos živený Alexandriinou fantazií a Walkerovou touhou po morfiu, které potřebuje, aby mohl spát.Po vzoru Tisíce a jedné noci slibuje své nadšené posluchačce pokračování. Jen když pro něj udělá malou službičku.... Hranice mezi realitou a představivostí postupně slábne a fantaskní příběh pěti zoufalých mužů na cestě za pomstouse začne nebezpečně prolínat s životem dvou pacientů.

Trailer:

5 důvodů , proč Pád vidět:

1) Kamera. Budiž poklonou kameramanovi a výtkou

scénáristovi, že filmbyste si pravděpodobně užili téměř stejně, kdybyste sledovali jenom obraz. Málokdy se dá kamera označit za velkolepou, ale u Pádu je takové označení víc než na místě. Ve chvíli, kdy si říkáte, že jste shlédli nejlepší záběr z celého filmu, přijde další a je zase o kousek lepší. Pastvu pro oči totiž umocňuje hlavně jedna věc: lokace

2) Z Indie až na Karl ův most. Tarsem Singh je pů

vodem Ind, Pád je britsko-indická koprodukce, a tak velká část památek ve filmu ukazuje krásu indické krajiny a architektury od „provařeného“ Tadž Mahalu až po spoustu jiných českým okem neokoukaných paláců a pevností. Díky tomu, že příběh přiznává, že jde o fikci, nebránilise tvůrcirozjet se po světě anafilmovat vizuální „Best of“ v Římě, Paříži, Sofii, na Bali nebo v Namibii. Tak se do filmu dostal i záběr na východ (západ?) slunce nad Karlovým mostem – a jako všechny ostatní je úchvatný.

3) Catinca Untaru. … je původem rumunská herečka,

která se role malé zvídavé holčičky ujala velmi přesvědčivě. Ani chvíli nenechává divákazapomenout, že společně s ní poslouchá (respektive sleduje) pohádku, bez čehož by poněkud nahodilý děj těžko obstál.Je veliká škoda, že se v žádné velké roli od tohoto snímku už neobjevila.

4) Hudba. Aby šlo o filmu tvrdit, že jestrhující, úchvatný,

výpravný, velkolepý, majestátní (viz. libovolné trailery), musí přece mít přece pořádnou hudbu. Pád takovou hudbu má. Kupříkladu výše zmíněné úvodní titulky k velkému úspěchu a uměleckému dojmu skvěle podtrhuje Beethoven, ale i původní hudba složená k filmu nezůstává pozadu a dodává vizuálním orgiím trochu zdravého amerického patosu a přitom zůstává svěží.

5) Děj: Faunův labyrint podruhé (nebo poprvé?). Z

předchozího hodnocení lehce vyplývá, že děj kulhá. Ano. V porovnání s oceňovaným Faunovým labyrintem, kterému se film kvůli tématu (malá hrdinka, prolínání fantazie a reality, pohádka obrátivší se v horor a další) neubrání, by se dalo tvrdit, že Pád místy dokonce sotva chodí. Stejně jako se pohádka vymkne kontrole a skáče od jednoho k druhému, skáče scénárista sem a tam a pohádkovou náturou příběhu se trochu zbaběle zaštiťuje, aby se v posledních třiceti minutách překvapivě sebral a konečně z děje něco pořádně vyždímal.

Sledovat Pád je jednoduše řečeno zážitek. Místy působí obrazová exhibice trochu samoúčelně, což ale zas a znovu hoďme na ramena scénáristy a režiséra a vychvalujme dál kameru a výpravu: druhé dvě složky filmu z něj totiž dělají právem pecku, zatímco první dvě ji učinily přehlíženou. Film v kinech jen těžko uvidíme, což je škoda, protože si zaslouží kvalitu – a tak pro jednou zapomeňte na usmolené .avi z torrentů a zkuste alespoň DVD kvalitu a domácí kino. Rozporuplných, ale ve výsledku zasloužených 80%.