Penélope Cruz slaví 50. Krása jí byla vždy darem i prokletím, nikdy se nenechala zaškatultovat
Penélope Cruz Sánchez se narodila do rodiny kadeřnice a automechanika na předměstí španělského Madridu. V téhle domácnosti ale muselo být něco ve vodě, protože nejen ona, ale i její dva sourozenci skončili v umění a showbyznysu. Její mladší sestra je také herečkou a modelkou, bratr je zpěvákem. Samozřejmě za svou sestrou trochu zaostávají ve světovém renomé.
Jako malá trávila Cruz mnoho času se svou babičkou a prožila šťastné dětství. K herectví ji to začalo táhnout, když si během dovádění s kamarády a kamarádkami uvědomila, že předstírání různých rolí je vlastně jako být ve filmu. Přesto se začala nejdříve věnovat tanci – na španělské konzervatoři studovala devět let balet.
Zároveň se ale již jako dítě zamilovala do kinematografie a od útlého věku sledovala filmy určené náročnému dospělému publiku. Rychle si vypěstovala cinefilní vkus, který vždy vedl její rozhodování. Právě jej, spolu s taneční disciplínou, označuje za základní kameny svého přístupu.
Před kamerou stála poprvé v roce 1989, v patnácti letech, i když jen v hudebním videoklipu. Napevno se rozhodla, že chce být profesionální herečkou, když o rok později viděla film Spoutej mě! Pedra Almodóvara. Začala tedy na sobě pracovat a po méně prominentních televizních rolích filmově debudovala v hlavní roli artovky Šunka, šunka. K ní má dnes velmi ambivalentní vztah. Považuje ji sice za dobrý film, nebyla však podle svých slov připravena na všechny nahé scény, jichž se musela účastnit, a jednalo se o částečně traumatizující zážitek.
V cinefilním okruhu se však jednalo o velký úspěch a z Pénelope udělal okamžitě na lokální rovině zvučné jméno. Uvalil na ni ale i kletbu – chvála jejího výkonu byla nevyhnutelně napojena na chválu jejího vzhledu, což ne každá umělkyně ráda slyší. Prakticky celá kariéra Cruz je od té doby prostoupená snahou svou objektivní krásu využít pro autentické umělecké sebevyjádření.
Ještě nějakou dobu zůstala hlavně provinční hvězdou. V roce 1997 se jí však konečně splnil sen a zahrála si v úvodní scéně Almodóvarova Na dno vášně. V tu chvíli jistě ani jeden z nich netušil, o jak bohatou spolupráci nakonec půjde. Už v roce 1999 jí však Pedro přiřadil mnohem větší úlohu ve Vše o mé matce. Celkem si během let připsali sedm spoluprací, během nichž se osvědčila i její chemie s dalším Almodóvarovým dvorním hercem Antonio Banderasem. Spolupráce s tímto milovaným cinefilním režisérem na jeho rebelských a nekonformních filmech postrčila Cruz k mezinárodní slávě.
Ruku v ruce s tím si Cruz začala budovat pozici v anglicky mluvených produkcích, v nichž vystupovala rovněž od konce 90. let. Průlomovou byla role ve Vanilkovém nebi s Tomem Cruisem, což byl remake španělského originálu, v němž Cruz rovněž hrála. Jednalo se o krajně nepopulární a vysmívaný film (snad víc, než si zasloužil), který ohrozil kariéru hned několika svých hvězd i členů štábu. Sama Cruz si odnesla nominaci na Zlatou malinu.
Nejen v Americe bohužel platí, že mít přízvuk automaticky znamená, že podle mnohých neumíte hrát. Jako by život s přízvukem nebyl autentickou součástí lidské zkušenosti. Cruz byla i proto zdánlivě odsouzena k pověsti pěkné panenky bez talentu, s níž si rádi hrají velcí režiséři. Zároveň si ji ale natrvalo zapamatovala média a Penélope nabyla status mezinárodní celebrity.
Následujících deset let Cruz mistrně střídala mainstreamové a festivalové role, aby se na jednu stranu udržela v médiích a zajistila si materiální klid, zároveň však obrušovala posměšky a nedůvěru, kterou vůči ní šířili mainstreamoví kritici, kteří ji soudili výhradně podle komerčních anglicky mluvených rolí. Její blockbustery jsou často katastrofa, hrála v notorickém propadáku Sahara, okamžitě zapomenuté snaze navázat na úspěch Chicaga Nine i nejméně populárním dílu Pirátí z Karibiku. Už v roce 2006 si ale odnesla cenu z Cannes za Volver a o dva roky později vyhrála jako první španělská herečka Oscara za vedlejší roli v Allenově Vicky Cristina Barcelona. Cruz to dokázala. Všemu navzdory by si o deset let později od její nominace na Zlatou malinu dovolil její talent napadat jen největší ignorant.
A tak byla hvězda Penélope Cruz dokovaná. Máme tu herečku rozkročenou mezi nekompromisním festivalovým artem a největšími hollywoodskými pitomostmi, která si vybudovala pevnou pozici ve filmové branži i showbyznysu. V roce 2010 si vzala za manžela populárního hereckého kolegu Javiera Bardema, takže se navíc stala součástí nefalšovaného power couple. Ve volném čase se pak bije za práva zvířat, jejichž je velkou milovnicí. Tahle dáma zřejmě moc dobře ví, co dělá, a vůči tomu, jak si zařídila splnění svých ambicí, nezbývá než smeknout.