Sériový vrah promiskuitních chův zvedl poprvé nůž před 45 lety. Halloween zestárl i dozrál

Halloween měl od počátku své konceptualizace povážlivé ambice. Producenti přišli k mladému režisérovi a budoucímu mistrovi režie Johnu Carpenterovi s tím, že chtějí uvést horor, jehož dopad bude srovnatelný s Psychem či Vymítačem ďábla. Tedy se dvěma z nejvlivnějších filmů posledních dvou dekád, jež měli na svědomí zásadně zkušenější a respektovaní filmaři Hitchcock a Friedkin. To rozhodně nebyl snadný úkol.

Dali mu i základní námět. Mentálně nemocného vraha pronásledujícího chůvy. V něm se pojí dobový zájem o psychoanalýzu (respektive o její vulgární laickou podobu) a o možnost postavit před kameru spoustu krásných, leckdy jen lehce oděných žen.

Carpenter zakázku přijal pod podmínkou, že bude mít plnou kontrolu nad výslednou podobou snímku. Za režii a práci na scénáři i soundtracku si mimochodem připsal poměrně skromných deset tisíc dolarů. Obratem přizval svou tehdejší přítelkyni Debru Hill a společně napsali scénář, prý během deseti dní. Hill jako teenagerka sama pracovala jako chůva (brigáda velmi běžná pro americké dívky, ve Spojených státech existuje přísnější kultura ohledně ponechávání dětí bez dozoru než v Evropě), právě jí tedy vděčíme za autentické dialogy ženských postav, jež jsou prakticky bezvýhradně jejím výtvorem.

Dodnes není zcela jasné, kdy přesně se projekt tak pevně navázal na Halloween – někteří tvrdí, že to bylo v plánu od samého počátku. Jiní, že tento nápad přišel relativně pozdě během preprodukce a příběh se zprvu mohl odehrávat ve zcela náhodnou chvíli v roce. Často se setkáme s verzí, že Halloween do děje vstoupil, když Carpenter po diskuzi s tvůrci tehdy populárního hororu Black Christmas pochopil, jak atraktivní je svázat hororový příběh s konkrétním svátkem.

Michael Myers pak byl profilovaný podle americké tradice „haunted houses“, tedy polorozpadlých neobydlených domů, s nimiž si místní spojují temné historky. Carpenter si všiml, že snad každé americké město (a obzvlášť maloměsto) má nějakou barabiznu, v níž má údajně číhat sériový vrah. Přestože tedy Myers uteče z psychiatrického ústavu, jak si přáli producenti, vrací se záhy do svého dětského domova, kde spáchal první zločin a který zatím zůstával opuštěný. Dochází tak ke kombinaci obou nápadů.

Carpenter chtěl v první řadě natočit film, který by si sám užil jako malý chlapec. Halloween je tedy v mnoha ohledech přímočaré a čisté zpodobnění městských legend. Zároveň se však jedná o dílo sloužící často jako ukázkový příklad amerického hororu coby alegorie fyzického a sexuálního nebezpečí, jemuž ženy čelí v moderním světě.

Vyprávění na to jde chytře. Myers sám je víceméně asexuální figura, jeho nebezpečí je čistě fyzické. Nikdy v celé sérii neprojeví touhu ženu napadnout i sexuálně, chce pouze vraždit. Není komplexní alegorií mužství, pouze jeho agresivity. Jak vysvětluje Myersův ošetřovatel dr. Loomis (Donald Pleasence), jeho svěřenec postrádá všechny ostatní aspekty lidské psýché kromě samotné touhy zabíjet.

Zatímco tedy místní dívky žijí své životy, pomlouvají učitele, svěřují se s prvními láskami a připravují se na získání sexuálních zkušeností, ulicemi chodí duch čistého fyzického nebezpečí, jež může udeřit odkudkoli a kdykoli. Michael Myers je občas vykládaný jako trest dívkám za jejich promiskuitu, jako její následek. To však není přesné. Myers chce své oběti napadnout v každý okamžik, obchází jejich domovy a čeká na příležitost. A je fakt, že v okamžiku sexuálního aktu jsou ženy často v té nejzranitelnější situaci, jež Myersovi otvírá okno k útoku. Chyba v tu chvíli však není morální, je čistě praktická a mechanická.

Méně často, přesto konzistentně si reflexe snímku všímají i možné kritiky péče o mentálně nestandardní lidi. Když vidíme v prologu první vraždu šestiletého Myerse jeho vlastníma očima a následně se nám vyjeví jeho vyděšený a nechápavý obličej, rozhodně nemáme dojem nelidského zla. Doktor Loomis, jenž mu je po celou stopáž v patách (ne náhodou se jedná o nejstálejší postavu celé série s výjimkou samotného Michaela), ho přesto o dvacet let později označuje za zvíře zcela postrádající jakékoli aspekty lidské bytosti.

V popkulturním povědomí je Myers skutečně nadlidské monstrum, v samotném filmu je však prostě zmateným třicetiletým chlápkem v ošuntělé masce kapitána Kirka. Nemá žádné nadpřirozené schopnosti, nadlidský intelekt ani komplikovaný plán. Jistě je nebezpečný a nemůže se jen tak svobodně procházet, jenže kdo za to může? Jeho doktor nad ním zlomil hůl před sedmi lety a od té doby se podle vlastních slov stará jen, aby byl Michael tak izolovaný od světa, jak to je možné. Víme jistě, že tuhle nekompromisní zrůdu nestvořil právě systém reprezentovaný Loomisem jako sebenaplňující se proroctví? Samozřejmě, že série se s touto otázkou nepotýká zvlášť důstojným způsobem, vždy však zůstává na pozadí.

Sledovat dnes Halloween není stejný zážitek jako v době jeho premiéry. Mnoho aspektů se tak pevně zažralo do kulturního kánonu, že už se s nimi dnes setkáváme jen v parodickém kontextu. Pokud jsme premiéru nezažili, nemůžeme si ani představit, o jak působivý snímek šlo. Je tedy snadné poukazovat na určitou nemotornost vraha, na nelogické chování hlavní hrdinky Laurie (Jamie Lee Curtis) a na ústřední hudební motiv, který je sice chytlavý a ikonický, nicméně mechaničnost, s níž se spouští při každém zahlédnutí Myerse, působí s odstupem času skoro komediálně.

Že tyto prvky dnes považujeme za nedomyšlené a překonané, je v mnoha ohledech důsledkem úspěšnosti Halloweenu a vývoje hororu, jenž mohl stavět na jeho základech. Pokud snímku v tomto ohledu jen trochu vyjdeme vstříc, čeká nás stále fajnšmekrovský žánrový zážitek, v němž lze snadno spatřit potenciál všech jeho následovníků.

Pokračování Halloweenu jsou dost divoká. Producenti svého času doufali, že příběh Michaela Myerse po druhém filmu v řadě opustí a budou přicházet s novými černými historkami. Publikum je však s čarodějnickou trojkou vypískalo a Michael Myers se od té doby stále vrací, často s pokusem začít s čistým štítem. Za zmínku stojí kontroverzní, rozhodně však podnětné dva díly Roba Zombieho, jež příběh vypráví od začátku a mění v něm několik zásadních detailů.

Aktuálně pak série žije z návratu Jamie Lee Curtis, takže se tvůrci rozhodli, že navážou na první díl a budou ignorovat všechna předešlá pokračování. První díl tohoto posledního restartu byl bezpečně uspokojivý, další začaly už poněkud nudit. Rozhodně je snadnější docenit kvalitu původního filmu než její imitaci.

Halloween můžete zhlédnout na Amazon Prime. Podívejte se i na žebříček nejlepších hororových filmů letošního roku podle hodnocení uživatelek a uživatelů Kinoboxu.

Čtete nás rádi? Podpořte nás, prosím, v hlasování o Křišťálovou lupu. Děkujeme.