Známého komika obvinili z pedofilie a skončil. Když nedávno zemřel, nikdo si toho nevšimnul

Paul Reubens se narodil v roce 1952 v New Yorku jako Paul Reubenfeld v židovské rodině jako nejstarší ze tří dětí. V dětsví ho hodně ovlivnila atmosféra cirkusu a už od pěti let vystupoval v domácích představeních před svými vrstevníky. Veškeré jeho vzdělání směřovalo přes herecké kroužky a kurzy a v 70. letech se stal součástí komediální improvizační skupiny The Groundlings v Los Angeles.

Neuspěl při konkurzu do populárního pořadu Saturday Night Live, ale již v roce 1981 dostal vlastní hodinový pořad Pee-wee Herman Show na stanici HBO. Postava dětinského muže, jehož svět je stylizovaný podle televizních pořadů a reklam z 50. let, ukazoval cosi z naivity a zdánlivé nevinnosti americké konzumní kultury.

Je dost pravděpodobné, že se český strýček Jedlička inspiroval právě některými prvky z Pee-Weeho show, v níž hrála důležitou roli různá nesmyslná technická udělátka. Stejně tak Reubens sám čerpal z obrovské studnice dřívějších děl, některé jeho kousky připomenou Harolda Lloyda, Bustera Keatona nebo animovaného Toma a Jerryho.

Po účinkování v komediích dua Cheech and Chong a několika výstupech v různých talk show a vyprodané Carnegie Hall s vlastním divadelním programem Reubens v roce 1985 dostal i celovečerní film v produkci Warner Bros. s názvem Pee-weeho velké dobrodružství. 91minutový snímek, v němž roztomile umanutý dětina řeší krádež milovaného bicyklu, režíroval jako svůj celovečerní debut tehdy neznámý Tim Burton, jehož si Reubens osobně vybral po zhlédnutí jeho krátkých filmů Vincent a Frankenweenie.

Nepříliš nákladné, ale nápaditě hravé dílko utržilo v amerických kinech téměř 41 milionů dolarů (dnešních 113 milionů). To vedlo k tomu, že Burton dostal smlouvu na režírovaní duchařské komedie Beetlejuice a Reubens zase na dětský pořad Pee-wee´s Playhouse, který běžel mezi lety 1986 a 1991 a postupně získal 22 televizních cen Emmy. (Jedna epizoda seriálu přitom vyšla na závratných 325 tisíc dolarů, protože Reubens vždy vyžadoval náročné kulisy a rekvizity.) Mezitím v roce 1988 vznikl i druhý celovečerní film Big Top Pee-wee, který pro změnu režíroval Paul Kleiser proslavený muzikálem Pomáda.

Reubens po 45 epizodách seriálu a jednom vánočním speciálu odmítl pokračovat, protože se cítil vyhořelý. Pro zajímavost, britský seriál Mr. Bean s Rowanem pochází z let 1989 až 1995 a má pouhých 15 epizod (také jste si mysleli, že je jich tak padesát?). Zatímco Mr. Bean byl u nás uváděný prakticky od začátku, Pee-Wee se do televize ani do kin nikdy nedostal. Jeden film s ním u nás vyšel na VHS a DVD a prošuměl tehdy víceméně bez zájmu.

Reubens od konce 80. do začátku 90. let průběžně daboval řadu postaviček v různých filmech a dokonce si zahrál ve snímku Batman se vrací (1991) zděšeného otce znetvořeného chlapečka, z nějž vyroste padouch Tučňák. (Dabingu se věnoval celý život a jeho hlas můžete slyšet třeba v počítačových hrách Minecraft nebo Call of Duty či v animáku Šmoulové.)

V červenci 1991 jeho kariéra zažila strmý pád kvůli sérii skandálů. Nejprve byl zatčený na Floridě v pornokině za „nevhodné obnažování“. Záznamy pak ukázaly, že podobný incident v pornokině se odehrál již v roce 1971 a v roce 1983 Reubens dostal v Nashville podmínku za držení marihuany. Studia Disney a MGM s Reubensem okamžitě ukončila spolupráci a z hračkářství odstranila figurky Pee-weeho.

Reubens dostal nakonec jenom trest 75 hodin veřejně prospěšných prací a mimo jiné natočil pořad varující před užíváním drog. Veřejné ponížení však bylo obrovské. Stal se terčem dlouhodobého mediálního posměchu, přestože se za něj postavila řada kolegů a kolegyň, kteří hájili jeho prohřešky jako zanedbatelné. Fanoušci a fanynky dokonce pořádali demonstrace za jeho návrat do televize.

Reubens se sice ke své kauze nikdy otevřeně nevyjádřil v žádném rozhovoru, ale když se po měsících mediální šikany objevil jako host na předávání cen MTV za rok 1991, zeptal se publika jakoby náhodou: „Prosím vás, neslyšeli jste v poslední době nějaké dobré vtipy?“ Okamžitě si získal zpět srdce publika.

V 90. letech nicméně jeho kariéra spíš stagnovala, ostatně bylo těžké vyrovnat se předchozím úspěchům. Reubens účinkoval například v sitcomu Murphy Brown či v komiksovém antihrdinském snímku Mystery Men. V roce 2001 uváděl zábavní soutěžní pořad You Don´t Know Jack (Víš kulový) na stanici ABC, který však na obrazovkách vydržel jen šest epizod. Ve stejném roce také hrál ve snímku Kokain po boku Johnnyho Deppa a Penelope Cruz postavu kadeřníka, z nějž se stane drogový dealer. Jeho výkon vyvolal představu, že se v kariéře posune k jinému typu rolí.

Jenomže vzápětí přišel druhý, mnohem horší skandál, který jej pohřbil navěky. V únoru 2002, kdy hrál ve videoklipu Eltona Johna This Train Don´t Stop There Anymore, jej zatkla policie v rámci zátahu na hollywoodské pedofily, který způsobil případ herce Jeffreyho Jonese.

V Reubensově domě bylo zabaveno na 70 tisíc předmětů, které městský návladní označil za „dětskou pornografii“. Reubensův advokát toto obvinění odmítl s tím, že jeho klient je známý sběratel různých retro bizarností, které nemají pornografický účel. Po důkladnějším prozkoumání předmětů, mezi nimiž byly různé staré magazíny a fotografie, i obsahu Reubensova osobního počítače, navrhl jeden ze státních zástupců obvinění stáhnout, zatímco druhý trval na obžalobě.

Soud se protáhnul až do března 2004, kdy Reubense zbavili obvinění z přechovávání dětské pornografie. Nicméně další tři roky byl kvůli veřejnému pohoršení nucený být dál sledovaný úřadem šerifa a nesměl přijít do kontaktu s žádnými nezletilými ani se nacházet v jejich blízkém okolí, což ho prakticky odsoudilo k domácímu vězení.

Reubens se tímto do povědomí lidí zapsal jako podivín, ačkoli u něj nikdy nenalezli nic jiného než různé staré kulturistické magazíny s nahými atlety. Pro televizi CBS tehdy řekl: „Chtěl bych velmi jasně zdůraznit, že mě nevzrušují obrázky dětí. To nejsem já. Můžete o mně říkat spoustu věcí. Veřejnost si může myslet, že jsem divný. Můžou si myslet, že jsem blázen. A to je v pořádku. Ale nemyslete si o mně, že jsem pedofil. Protože to není pravda.“

Paul Reubens byl řadu let podezíraný, že je gay. Nicméně na veřejnosti se objevoval vždy ve společnosti různých hereckých kolegyň, které ho vždy hájily jako čestného a nevinného člověka. Zdá se spíš, že byl asexuál, neboť na něj víc jeho bývalých přítelkyň prozradilo, že jejich vztah se obešel bez sexu. Existuje také mnoho svědectví, že se snažil nepůsobit na děti negativním způsobem. Ačkoli byl silný kuřák, nikdy nechtěl, aby ho děti v kostýmu Pee-weeho viděly kouřit. Odmítl v reklamě propagovat nezdravé tyčinky plné cukru a naopak podporoval diabetické sladkosti.

Jisté satisfakce se dočkal až v roce 2010, kdy prodal lístky za 3 miliony dolarů za limitovanou sérii představení v divadle Stephena Sondheima a záznam představení pak běžel na HBO. V roce 2016 se dočkal posledního snímku se svým životním alter-egem – Pee-wee´s Big Hollyday, který běžel na Netflixu a měl velmi dobré ohlasy.

Bohužel nikdy nedošlo na černou komedii Pee-wee Herman Story, která měla vyprávět o tom, jak Pee-wee uspěje jako zpěvák a zažije se slávou noční můru v Hollwoodu. Scénář byl přitom hotový již v roce 2006. V roce 2009 se plánoval i rodinný projekt, který by Pee-weeho zavedl do fantazijního světa Puppetlandu (Loutkozemě), který měl být z velké části tvořený plastelínovou animací a byl inspirovaný Čarodějem ze země Oz. I v tomto případě hotový scénář, jenž podle ohlasů "sršel neobyčejnou krásou", nikdy nešel do realizace.

K Reubensovi se už za jeho života hlásili tvůrci slavného animovaného seriálu SpongeBob v kalhotách. Firma Nike se také inspirovala Pee-weem a uvedla do oběhu tenisky s typickým retro designem, v nichž býval ve filmech. Na sklonku života Reubens vůbec nevycházel z domu, protože nechtěl, aby veřejnost viděla, jak se na něm podepsala rakovina plic.

V dopise na rozloučenou týden před smrtí na Instagramu napsal: „Prosím, přijměte mou omluvu, že jsem nebyl na veřejnosti posledních šest let. Vždycky jsem cítil obrovské množství lásky a respektu od mých přátel, fanoušků a podporovatelů. Všechny jsem vás hrozně miloval a užíval jsem si dělat pro vás umění.“

Zahraniční nekrology vyzdvihují, že postava Pee-weeho nebyla jednoduše dětinská, ale spíš bezvěká, nestárnoucí a nadčasová. Pee-wee měl vždy velké srdce (nebyl ani zlomyslný jako Mr. Bean), vyhýbal se násilí (jinak typickému pro grotesky) a oslavoval neškodné osobní podivínství. Nerozuměl světu okolo sebe, ale nechtěl ho ničit ani do něj vnášet chaos, spíš si vytvářel svůj vlastní malý svět, v němž panoval zvláštní řád a harmonie.