„Klaatu verata nictu!“ Armáda temnot je po 30 letech nejvtipnější fantasy s nejméně šlechetným hrdinou

Než se Sam Raimi díky trilogii Spider-Man proměnil v tvůrce komiksových blockbusterů, zanechal svůj autorský otisk hlavně v hororovém žánru. Zatímco Lesní duch z roku 1981 omezil komické vložky na minimum a čtení z Knihy mrtvých rozpoutalo na chatě uprostřed lesů strašidelný teror, pokračování s názvem Smrtelné zlo 2 už humoru povolilo uzdu. Osamocený Ash (Bruce Campbell) bojoval s nadpřirozenými silami zla třeba motorovkou, která mu nahradila chybějící horní končetinu, jíž se musel po posednutí duchem zbavit.

Armáda temnot navázala na závěr dvojky a Necronomicon Ashe teleportoval do roku 1300. Vybavený přehnaným sebevědomím, brokovnicí a motorovou pilou, hláškující protagonista si „primitivně inteligentní“ obyvatele středověkého hradu snadno získá. Aby se dokázal vrátit do současnosti, musí na hřbitově nalézt Knihu mrtvých a pronést zaklínadlo (Klaatu verata nictu). To mu ale znesnadňují třeba vlastní zlý klon, mrňaví potměšilí Ashové a nedůslednost, kvůli níž kouzelnou formuli splete a oživí dávno zemřelé.

Nápad přenést dění do středověku existoval už před natočením dvojky, ale až finanční úspěch následného Raimiho snímku Darkman přesvědčil studio Universal k odklepnutí požadovaného rozpočtu. Ten činil dvanáct milionů dolarů (jednička přišla na 375 tisíc) a většinu spolkly složité trikové sekvence, které uctívaly práci stop motion animátora Raye Harryhausena.

Vizuálně Armáda temnot připomíná klasická dobrodružství jako Jáson a argonauti a Sedmá Sindibádova cesta nebo novějšího Barbara Conana. Pro závěrečné dobývání hradu armádou kostlivců se Raimi inspiroval také Johankou z Arcu (1948), podle záběrů z tohoto filmu vznikaly některé storyboardy.

Animátoři užívali postup zvaný introvision, který umožnil realističtěji kombinovat triky s živými herci a neexistujícím pozadím. To bylo výzvou pro Campbella, jenž musel většinu času interagovat s objekty a postavami, které kolem sebe vůbec neviděl. V knize The Unseen Force: The Films of Sam Raimi trikař William Mesa vzpomínal, že některé obtížné choreografie Campbell opakoval i sedmatřicetkrát. Stop motion animaci někdy doplňovaly mechanicky řízené loutky či prostetické končetiny.

U Armády temnot Raimi nejvíc projevil svou náklonnost k slapstickovým komediím a s pomocí Campbella, jenž předvádí jeden z fyzicky nejzábavnějších výkonů kinematografie, natočil neúprosnou parodii řady známých dějových schémat. Motiv vyvoleného hrdiny či scéna v jámě, ve které Ash čelí tajemné bestii, přímo odkazují na Star Wars. Všudypřítomné Ashovo auto zase pomrkává na Návrat do budoucnosti, prostředí a zaklínadlo variují artušovský Excalibur a scény s miniaturními kopiemi Ashe čerpají inspiraci z Gulliverových cest.

Od všech vzorů se snímek liší mimo jiné náturou protagonisty. Ash si na chatě v lesích prošel fyzickým i duševním terorem, který z něj učinil tvrdošíjného akčního hrdinu, jenž ke všemu přistupuje bezhlavě a ostatním zadělává na problémy. Následuje své vlastní zájmy a ignoruje bezpečí tamních obyvatel. Ti ho vnímají jako spasitele seslaného z nebes, jenž má zažehnat nebezpečí Necronomiconu. Ashovi ovšem tento mytický rozměr schází a chová se jako puberťák s bouchačkou.

Navzdory tomu zůstává vtipným a sympatickým protagonistou, neboť Raimi se i jeho prostřednictvím zaměřuje na groteskní demytizaci žánru. Jelikož vše se dá napravit hrubou silou, a kde nestačí, tam proti kostlivcům nastoupí auto vybavené ostrými vrtulemi nebo katapult s dynamitem.

Inscenace užívá hororové motivy z předešlých dílů, ale jinak je v každém ohledu vtipná. Bez zvuku by příběh bezvadně fungoval jako akční groteska. Tomu pomáhá i kamera věhlasného Billa Popea (později snímal Matrix), která je dynamická, často zoomuje a pohybuje se tak, jako kdyby byla jednou z postav. Pěstí tudíž Ash často míří přímo na objektiv.

V původní verzi měla Armáda temnot 85 minut a od cenzurní asociace obdržela nepřístupný rating NC-17. Raimi navíc musel přetočit původní konec, v němž se Ashův návrat do současnosti pokazí a hrdina se místo toho ocitne v postapokalyptické budoucnosti. Testovací publikum chtělo Ashovi dopřát pozitivní rozuzlení, což režisér vyslyšel.

Film si v kinech přišel na 21,5 milionu dolarů celosvětově. Sklidil převážně pozitivní recenze a s odstupem let stejně jako předchozí díly získal kultovní pověst. V srdcích mnohých diváků a divaček ale zaujímá speciální postavení. Z Bruce Campbella učinil akční ikonu, což roku 2015 zúročilo skvělé seriálové pokračování Ash vs. Evil Dead. Armáda temnot se rovněž dobře prodávala na VHS a značku Evil Dead posunula také do oblasti videoher, deskovek či komiksů. I po třiceti letech zůstává svěží podvratnou zábavou. Můžete ji zhlédnout třeba na Apple TV+.

Po 13 letech přichází pokračování 3D sci-fi Avatar. Je podobně technicky revoluční jako jednička, ale rozdílů si všimne jen trénované oko. Nadšení brzdí, že i druhý díl vychází z podobně problematických dějových konceptů.