Neobyčejný talent i skvělé masky. Tito herci a herečky ztvárnili v jediném filmu kladnou i zápornou roli

Břitká satira Stanleyho Kubricka vznikala krátce po kubánské krizi, kdy se svět ocitl na pokraji jaderné války. Nejčernější obavy plynoucí z mezinárodního politického napětí zachytil roku 1964 seriózně a bez nadsázky snímek Selhání vyloučeno, ovšem do popkultury se výrazněji otiskla Kubrickova černá komedie s vyčerpávajícím názvem a Peterem Sellersem ve třech odlišných rolích.

Sellers byl hvězdou díky Růžovému panterovi a s Kubrickem, odjakživa náročným a puntičkářským režisérem, pracoval už na kontroverzní Lolitě. Odlehčený a místy vyloženě ztřeštěný tón filmu umožnil nadanému herci improvizovat a každou roli – kapitána Lionela Mandrakeho, prezidenta Merkina Muffleyho a titulního německého vědce Divnolásku – obdařit více či méně znatelným parodickým rozsahem.

Kubrick rozpoutává spletitou tragikomedii omylů a nedorozumění, která vede k rozpoutání jaderného konfliktu a v níž charakterní herci testují své možnosti v záměrně absurdních situacích. Zatímco ale Sterling Hayden či George C. Scott setrvávají v jistých realistických mezích, Sellers zde vyčnívá jako karikatura. Především pak v úloze Divnolásky, bývalého nacisty, jehož pravá ruka během intenzivních proslovů nekontrolovatelně hajluje a z úst mu uniká: „Heil Hitler!“

Sellers tedy ve filmu, který sám o sobě balancoval na tenké žánrové hraně, zvládl perfektně ztvárnit jak kladné vládní činitele, tak i zřejmou karikaturu šíleného záporáka z bondovek, jenž přináší ty nejhorší scénáře.

Když roku 1981 zazářil v nízkorozpočtovém hororu kamaráda Sama Raimiho s názvem Lesní duch, Bruce Campbell neměl žádnou hereckou průpravu. Role nešťastníka Ashe, jehož přátele v odlehlé lesní chatrči posednou a likvidují démoni, ovšem Campbellovi změnila život a nikdy jej zcela neopustila. V pokračování Smrtelné zlo 2 už Ash utáhl celý komediálně laděný příběh sám a třetí díl Armáda temnot uvrhl heroického protagonistu s motorovkou místo jedné paže do alternativní nadpřirozené verze středověku.

Ash musí nalézt bájnou knihu mrtvých a pronést jednoduché zaříkadlo, aby se mohl vrátit do své doby. Věci se ale jako tradičně vymknou kontrole a vypustí krvelačnou temnou armádu, v jejímž čele stojí on sám… Přesněji řečeno jeho zlé dvojče, které se z něj za bizarních okolností vydělilo, zemřelo a následně vstalo z mrtvých jako odporná zombie.

Tento zvrat nejlépe vypovídá o bláznivé výpravě filmu, navrch dává úžasnému herci prostor vychutnat si také zápornou roli. Campbell sice pod maskou není k poznání, ale jako „Evil Ash“ ještě obohacuje svůj fyzicky vyčerpávající a vtipný výkon. Společné scény hodného a zlého Ashe nenechávají na pochybách, proč je Bruce Campbell tak kultovním a oblíbeným hercem.

John Woo v devadesátých letech oslnil hollywoodské producenty svými třaskavými hongkongskými akčňáky jako Killer nebo Hard Boiled a ve Státech se rychle vypracoval v režiséra hereckých es, jakými byli v té době Nicolas Cage a John Travolta. První setkání těchto ikonických herců nemohlo být velkolepější – v akčním sci-fi thrilleru Tváří v tvář si totiž Travoltův agent protiteroristické jednotky FBI a Cageův vyšinutý terorista vymění těla.

Devadesátky těmto absurdním zápletkám přály, Woo ovládal zběsilou akci i teatrální emoční výlevy a Travolta s Cagem dělali, co umí nejlépe. Oba herci se chopili svých kladných i záporných úloh bez zábran a obzvláště terorista Castor Troy je v jejich podání nekonečně zábavným a nevypočitatelným antagonistou. Cage ho ztvárňuje jako kompletně šíleného, zatímco Travolta v něm probouzí i své obvyklé slizké charisma.

Právě odlišnost charakterů i tehdejší rozdílné kariérní stigma obou herců činí tuhle výměnu tak vábivou a energickou. V úvodu maniakální Cage se transformuje v hrdinu známého už ze Skály či z filmu Con Air, zatímco Travolta, příkladný táta od rodiny z Kdopak to mluví a miláček z Pulp Fiction, se ve druhé polovině připravuje na Bojiště Země, Swordfish: Operace Hacker a další záporné role.

Trojdílná parodie na špionážní schémata udělala z Mikea Myerse hvězdu první velikosti a dala světu ženami obdivovaného špióna / fotografa Austina Powerse. Jedině on může zvrátit zlotřilé plány doktora Zloducha alias legrační verze Blofelda a dalších nemesis Jamese Bonda, kteří se pokoušejí stát arcipadouchy a zničit celý svět.

Myers se jako scenárista a hlavní tvůrce trilogie s typickou skromností zhostil kladné i záporné úlohy, přičemž maskéři mu v obou případech pomohli dosáhnout image, která se ihned zapsala do dějin popkultury. Zběsilá a barevná retroparodie šedesátek s hercovým projevem stojí i padá a najdou se mnozí, pro něž bude záměrně nesourodý Powersův charakter nesnesitelný.

Excentrický výkon ale k překotnému tempu a hippie nátuře postav pasuje. Především Zloduch, s nímž si Myers hlasově i intonačně skvěle pohrál, představuje jasný vrchol hercovy kariéry, která se v posledních letech rozpadla v pouhou vzpomínku na úspěšného Špionátora.

Pokračování vizuálně působivého Trona na sebe nechalo čekat dlouhých 28 let a podobně jako originál z roku 1982 se pokusilo přijít s převratným technickým provedením. Jeff Bridges si zopakoval roli počítačového experta Flynna, ale tentokrát jej čekala ještě nová, netradiční výzva. Ve filmu totiž vystupuje rovněž Clu, digitální kopie Flynnova mladšího já, s níž se musí protagonista vypořádat.

Roku 2010 bylo digitální omlazování herců stále v plenkách, ovšem studio Disney na TRON: Legacy nešetřilo a odkleplo rozpočet ve výši 170 milionů dolarů, který měl mimo jiné umožnit plnohodnotné oživení mladého Jeffa Bridgese. Herec obstaral fyzické pohyby charakteru a jeho mimika byla převedená na digitální model vlastní tváře, převzaté ze snímku Všemu navzdory z roku 1984. Bridges postavu rovněž nadaboval.

Výsledek možná není kdovíjak přesvědčivý, ale jelikož Clu existuje pouze v počítačovém programu Grid, lze ho vnímat jako méně dokonalou Flynnovu verzi. Zkušený herec navíc podává skvělý výkon a uvěřitelnost záporného charakteru pozvedá výš, než mohlo tehdejší publikum doufat.

Pokud někdo v Hollywoodu shání dobráckého herce pro úlohu dobrosrdečného chlapíka, telefon často zazvoní v rezidenci Toma Hankse. Protagonista z Forresta Gumpa, Zelené míle či Zachraňte vojína Ryana většinou vystupuje jako člověk, po jehož boku bychom neváhali strávit zbytek života. Ve vrstevnaté sci-fi Atlas mraků, v níž tvůrci Matrixu a dramatu Parfém: Příběh vraha propojili šest dějových linií nejen motivačně, nýbrž i využitím stejných herců pro mnoho různých rolí, se ale držitel dvou Oscarů proměnil k nepoznání.

Hanks ztvárnil nejen hlavní roli ve zřejmě nejatraktivnější dystopické linii, kde mu šel po krku kmen kanibalů v čele s Hughem Grantem, ale střihl si také podlého léčitele, jenž během lodní výpravy v 19. století postupně tráví svého zámožného svěřence. I pod nánosem make-upu a s falešnými licousy herce bezpečně poznáme, ale jeho potlačovaná a v závěru odzátkovaná zloba je něčím, co si s ním obvykle nespojíme.

Zatímco v daleké budoucnosti nebo v příběhu ze sedmdesátých let minulého století, kde hraje plachého inženýra, s Hanksem opět sympatizujeme, jako proradný šarlatán je odpudivý. A navrch se ve filmu krátce objeví i jako vulgární spisovatel, jenž na večírku shodí svého nejhlasitějšího kritika z balkónu, načež své dílo zapije dvojitou tequilou.

Podobně zápornou úlohu už Hanks oprášil pouze v letošním Elvisovi a vzhledem k výsledku by se nemusel bránit častějšímu ztvárňování morálně pochybných postav.

Australan Hugh Jackman se sice proslavil jako komiksový Wolverine s drápy ostřejšími než řeznické nože, ale v soukromí má pověst krotkého a milého člověka. Režiséři jej povolávají výhradně do rolí sympatických klaďasů, a když už dostane morálně komplikovanější part jako v thrilleru Zmizení, pořád má publikum na své straně.

S Wolverinem, jeho bezesporu životní úlohou, Jackmana vždy pojilo silné pouto a do jeho ztvárnění postupem let vkládal stále víc ze své fyzické i charakterní výbavy. V Loganovi, který byl až donedávna Wolverinovou labutí písní, vše dobré kolem dané postavy i hercova přístupu vyvrcholilo. Jackman zde odhalil tragického hrdinu, pod jehož drsnou vizáží se skrývá smutek i náklonnost k nejbližším, které musí za soumraku své „mutantí“ rasy ochránit.

Neowesternový, realisticky špinavý a brutální snímek je vrcholem celé série, v níž měl Jackman prominentní roli, a ve strhujícím finále navíc vytahuje eso z rukávu v podobě naklonovaného a záporného Wolverina. Ten slouží jako zbraň nepřátelské korporace Alkali-Transigen a v Jackmanově podání vystupuje jako nezastavitelný terminátor a charakterní antiteze Logana, jenž se v tomto filmu nejvíce přiblížil zdeptanému a výbušnému, byť zdánlivě obyčejnému postaršímu muži. Herec si tuto příležitost užívá, a když se postaví sám sobě v osudovém souboji, testosteron a vzteklé emoce cákají na všechny strany.

Uhrančivá herečka původem z Keni si minulou dekádu připsala několik skvělých rolí (namátkou 12 let v řetězech a Black Panther), ovšem teprve dvojrole v hororové satiře Jordana Peelea plně vyjevila její herecké možnosti. Ztvárňuje totiž nejen obyčejnou matku, nýbrž také její pomstychtivou a společností vyvrženou dvojnici, která musí se svou rodinou bojovat o právoplatnou existenci.

Příběh My je založený na momentu překvapení, a ačkoli na papíře vyznívá chaoticky, Peele po chváleném debutu Uteč znovu přišel s naléhavým filmem, v němž ryzí hororové elementy doplňují černá komedie a hlubší myšlenky o sociálním útisku menšin. Pomáhají mu v tom dobře obsazení herci, z nichž vyčnívá právě Lupita Nyong'o – ta umí být současně křehká a vystrašená i nelítostná a děsivá.

Letošek zatím není na kvalitní horory skoupý. Ze zámoří zaznívají ódy na filmy jako Úsměv (již také v českých kinech), Barbarian a Pearl (pouze americká kina), přičemž poslední jmenovaný navazuje na další chválený horor X. Na svědomí ho má žánrový tvůrce Ti West a příběh, zasazený do roku 1979, sleduje skupinu pornoherců, kteří se při natáčení svého veledíla na texaském statku dostávají do křížku s tamními stárnoucími majiteli.

Napínavě a inteligentně režírovaný střet dvou sexuálně vzdálených generací těží jednak z Westovy vypravěčské dynamiky, která se inspiruje v klasikách žánru, a také z kvalitních hereckých výkonů. Protagonistku a jednu z pornohereček Maxine ztvárňuje Mia Goth, která se ale rovněž objevuje v úloze místní důchodkyně Pearl. Ta při pohledu na mladá těla zasněně vzpomíná na vlastní mládí a v Maxine spatřuje sebe sama, což v ní ovšem probouzí lascivní a krvelačné choutky.

Pro roli Pearl sice Mia Goth byla silně namaskovaná a zprvu by ji nepoznala ani vlastní matka, ale toto obsazení rozhodně pomohlo mezi aktérkami vytvořit hmatatelné pouto, které talentovaná herečka především ve společných scénách citlivě prozkoumává.

Nejdražší český film Jan Žižka přišel na 450 milionů korun. Slavného vojevůdce představuje v době, kdy ještě neexistovalo husitské hnutí. Jedná se tedy nikoli o historický film, ale o fantasy. A recenze této fantazijnosti vychází vstříc.