Týdenní VOD tipy: Murphy a Hill v nové romantické komedii, německá dekadence 30. let a seriál o začátcích pražského obchodního domu

Netflix se na svou novou romantickou komedii Z jiného těsta snaží nalákat v první řadě přes hvězdné obsazení v čele s Jonahem Hillem, Eddiem Murphym a Davidem Duchovnym. Trochu v pozadí zůstává z dobrých důvodů jméno režiséra. Pro Kenyu Barisse bude sice snímek celovečerním režijním debutem, za sebou již má však mimo jiné scenáristickou spolupráci na velmi rozpačité Cestě do Ameriky 2 či na vyloženém průšvihu Dvanáct do tuctu. Trochu naděje poskytuje kromě hereckého ansámblu taky podíl Jonaha Hilla na scénáři. Ten ve svých Devadesátkách dokázal, že psát umí, a konverzační komedie o nejrůznějších formách předsudků by mu mohla sednou ještě lépe než nostalgické vzpomínání na skejtování.

Ezra (Jonah Hill), bílý třicátník ze židovské rodiny, zoufale touží po vážném vztahu. Zamiluje se do Afroameričanky Amiry (Lauren London) pocházející z muslimského prostředí. Oba si skvěle rozumějí, střet kultur ovšem nastává, když mají navzájem poznat také své rodiny. Ezrův otec Arnold (David Duchovny) ani jeho protějšek Akbar (Eddie Murphy) totiž nepatří k nejprogresivnějším. Nezbývá než doufat, že se Z jiného těsta bude snažit stereotypy chytře a vtipně bořit, ne je pouze cynicky využívat k pobavení publika.

Streamovací platforma Voyo uvedla s týdenním předstihem oproti televizní premiéře nový původní seriál Novy Zlatá labuť, pojednávající o začátcích pražského obchodního domu. Biser A. Arichtev, jeden ze dvou režisérů projektu, má již s dobovou tematikou bohaté zkušenosti ze seriálů První republika a Četníci z Luhačovic. Režijně navíc stojí i za dvojicí úspěšných sérií z dílny České televize Vyprávěj a Kukačky.

Název Zlatá labuť sice jasně odkazuje na legendární obchoďák Bílá labuť, příběh seriálu však bude z velké části fiktivní. Hlavní hrdinka Bára (Marta Dancingerová) se v něm stává prodavačkou v nově otevřeném luxusním obchodním paláci v Praze. Ocitne se tak v prostředí smetánky a přepychu. Zlaté časy pomalu končí, neb se píše rok 1939 a nacistická vojska překračují státní hranice.

V kategorii snímků o konkvistadorech plahočících se džunglemi Jižní Ameriky za mlhavým cílem těžko něco předčí mistrovské dílo Wernera Herzoga Aguirre, hněv Boží s Klausem Kinským v hlavní roli. Někomu pochopitelně hodina a půl marného bloudění amazonským pralesem a totální duševního rozkladu nemusí vyhovovat. Španělský režisér Agustín Díaz Yanes přistoupil k podobné látce mainstreamověji a místo atmosféry beznaděje a šílenství vsadil na diváčtější akci, brutalitu a vášeň. Vysloužil si za to šest nominací na cenu Goya.

Skupina španělských kolonizátorů sloužících Karlovi V., císaři Svaté říše římské, cestuje v 16. století džunglí po trase, která je má zavést do bájného města ze zlata Tezutlanu. Čtyřicet mužů a žen oficiálně vede stárnoucí šlechtic Don Gonzalo de Baztán a jeho mladá žena Ana, ve skutečnosti ale drží moc krutý, po zlatě toužící Juan de Gorriamendi. Ve skupině začíná narůstat napětí kvůli nebezpečím džungle, vzájemné zášti, nepopulárnosti Dona Gonzala i románku mezi Anou a jedním z vojáků. Konkvistadoři tak musí čelit nástrahám přírody, původním obyvatelům Amazonie i sobě navzájem.

Vedle Berlína, Alexandrova náměstí Alfreda Döblina, které převedl na filmová plátna Rainer Werner Fassbinder, patří částečně autobiografický román Fabian – příběh moralisty spisovatele Ericha Kästnera mezi nejvýznamnější německé knihy 30. let. Jeho filmové adaptace se ujal sedmdesátiletý Dominik Graf, jehož specialitou jsou žánrové televizní filmy. S Fabianem měl Graf větší ambice, které také částečně naplnil. Skoro tříhodinový snímek se objevil v hlavní soutěži festivalu Berlinale a během předávání německé obdoby Oscarů získal díky strhujícímu vizuálu cenu za nejlepší kameru a střih.

Na rozdíl od Berlína, Alexandrova náměstí, které vykreslovalo život berlínské spodiny, Fabian stoupá po společenském žebříčku o trochu výš a spíš než zločin ho zajímá dekadence a mravní rozklad části německé veřejnosti ve 30. letech. Třicátník Fabian je doktorem germanistiky, ale živí se psaním reklam na cigarety. Po nocích navštěvuje avantgardní prostředí berlínských nočních klubů. Uprostřed vřavy života zůstává odtažitý a existenciálně vyprázdněný. To se mění setkáním s herečkou Kornélií, do které se zamiluje. Plamínek zájmu o život vyvolaný láskou ke Kornélii naneštěstí postupně dusí nastupující nacismus.

Maryša bratrů Mrštíků se bezesporu řadí mezi největší klasiku českého dramatu. Není proto jednoduché pojmout ji na divadelních prknech zcela nově a režisérka Janka Ryšánek Schmiedtová se v ostravském Divadle Petra Bezruče o žádnou radikální aktualizaci ani nesnaží. Místo toho spoléhá na kvalitní herecké výkony korunované představitelkou hlavní role Pavlou Gajdošíkovou, jež byla za ztvárnění Maryši odměněna Cenou divadelní kritiky v kategorii nejlepší ženský herecký výkon a nominací na Thálii.

Kritický tón tragédie z konce 19. století ve svém základu stále neztrácí na aktuálnosti. Sedlák Lízal donutí dceru Maryšu vzít si mlynáře Vávru. Maryša ale miluje Francka a soužití s Vávrou plné vzájemných neshod i domácího násilí ji činí nešťastnou. Když pohár trpělivosti přeteče, Maryša bere svůj osud do vlastních rukou a rozhodne se pro radikální řešení.

Po 13 letech přichází pokračování 3D sci-fi Avatar. Je podobně technicky revoluční jako jednička, ale rozdílů si všimne jen trénované oko. Nadšení brzdí, že i druhý díl vychází z podobně problematických dějových konceptů.