Proč nešly do kin? Slavné filmy, které se v různých zemích musely potýkat s často absurdní cenzurou

Asi bychom těžko hledali větší legendu mezi dětskými filmy. Přesto je na něm něco špatně. Tedy minimálně podle švédských cenzorů. Ti ve Švédsku snímek omezili s tím, že zobrazuje dospělé jako nepřátele dětí, a tak divačky a diváci pod jedenáct let nesměli snímek vidět.

Co je nevhodného na populární komiksové hrdince? Nic, s postavou Wonder Woman nikdo problém nemá, ovšem s její představitelkou Gal Gadot už je to jiné. Arabské státy jako Katar a Jordán promítání filmu nepovolily, neboť herečka pochází z Izraele a sloužila v izraelské armádě, což pro ně bylo nepřípustné.

Ani další snímek režiséra Stevena Spielberga nemohli vidět všichni. Po E.T. – Mimozemšťanovi dostal ve většině muslimských zemí (včetně Indonésie) stopku i Schindlerův seznam s tím, že se jedná o propagandu s cílem vyvolat vůči židovskému národu sympatie.

Bitva u Thermopyl si vysloužila totální zákaz v Íránu. Negativní zobrazení starodávné perské armády a krále bylo pro tento stát pobuřující.

Ani druhý Rambo se v kinech na východ od Evropy moc neohřál. Indie snímek nepustila pro negativní zobrazování Sovětského svazu (který byl v té době jejich největším dodavatelem zbraní) a kvůli zesměšňování Vietnamců. To, že film neprošel cenzurou ani v samotném Vietnamu, už asi nikoho nepřekvapí. Navíc se podobná situace opakovala i o mnoho let později. Ramba: Do pekla a zpět Vietnamci v kinech viděli, ale nikoli v Myanmaru (dříve Barmě), kde se snímek odehrává a bojuje proti tamní diktatuře. Tady si Rambo neškrtl.

Říkáte si, kde mohli zatrhnout tuto klasiku od Monty Pythonů? Překvapivě u nich doma. Británie ho nepovolila pro rouhání, v některých částech Velké Británie se snímek nesměl vysílat vůbec. Omezení promítání skončilo až v roce 2008!

A další hřích proti bohu. Filmovou adaptaci slavného románu Dana Browna například nikdy neviděli v Pákistánu nebo v Indii, neboť se jejich vlády řídily názory okolních států, které snímek zavrhly s tím, že uráží jejich menšinovou křesťanskou populaci.

Vulgární tlučhuba neprošel v Číně, tamním cenzorům vadilo násilí, nahota a sprostá slova.

Ostřílený policista v podání Clinta Eastwooda kvůli vyřešení svých případů často nehraje podle pravidel a hodně využívá násilí, a to se nelíbilo ve Finsku. Zákaz vysílání měl v zemi tento snímek přes rok. Až v roce 1973 směl jít do kin, ale zkrácený o tři minuty, neboť některé scény musely být vystřiženy.

Ani modernější kapitola íránských dějin neprošla cenzurou. Americká filmová podoba konfliktu, během kterého došlo k napadení ambasády USA a držení rukojmích, pobouřila tamní vládu na maximum. Nejenže snímek nikdo nesměl viděl, ale dokonce nařídila natočit vlastní verzi vyprávěnou z íránské perspektivy.

Chamtivost, sex a drogy byly nejčastějšími důvody, proč se snímek Martina Scorseseho cenzorům nelíbil. Některé země, jako například Indie, požadovaly vystřižení určitých scén a menší úpravy, po kterých snímek do kina mohl, ale Malajsie a Nepál ho zakázaly úplně.

Ani reboot oblíbené duchařské komedie Krotitelé duchů s ženským obsazením v Číně neuspěl. Důvodem bylo zobrazování nadpřirozených sil a nabádání k okultismu.

Filmová série Pirátů z Karibiku patří mezi nejvýdělečnější v historii. V Číně si ale ani neškrtli, a to ze stejného důvodu jako Krotitelé duchů. Nadpřirozené síly, kanibalismus a morbidní tvorové neprošli.

Text vychází z originálu na Stacker.com.

Film Karla Kachyni z roku 1959 patří mezi klasiku československé kinematografie. Král Šumavy je natolik působivý, až zakrývá svou bolševickou ideologii. Nová, třídílná verze Davida Ondříčka pro televizi Voyo je otevřeně antikomunistická.