5 zapomenutých filmů Dwaynea Johnsona, kterým byste měli dát druhou šanci

Když se Dwayne Johnson rozhodl naskočit do filmového průmyslu, prakticky ihned se mu podařilo lovit velké role. Vydařeným startem byla v roce 2001 druhá Mumie, po které o pouhý rok později následoval spin-off Král Škorpion, kde hrál oblíbený wrestler rovnou hlavní roli. Vítejte v džungli přišlo rok poté a šlo o překvapivě našlapanou akční buddy movie komedii, která bohužel svého času v kinech víceméně prošuměla (rozpočet byl 85 milionů, tržby 80).

A jaká je to škoda, protože milovníkům žánru tenhle kousek nabízí skoro vše, co je třeba. Má sympatické ústřední duo, kupu hlášek, nápadité momenty, našlapanou akci a skvělého záporáka v podání Christophera Walkena. Navíc tu skvěle funguje chemie protikladů, co se přitahují. Nic proti párování Johnsona s Jasonem Stathamem v Hobbs a Shaw, ale ukecaný floutek Seanna Williama Scotta je pro Johnsona mnohem lepší protiváhou.

Pokud jste tenhle kousek neviděli a parťácké filmy jsou vaším šálkem čaje, okamžitě to napravte. Jako bonus se tu mihne Arnold Schwarzenegger, aby předal Johnsonovi pomyslné žezlo krále akčního filmu. Co chtít víc?

Adaptace videoherních hitů se konečně začínají v kinech trochu prosazovat, léta nicméně platilo, že jakmile je základem herní předloha, půjde o průšvih. Doom, který se mimochodem zčásti natáčel na pražském Barrandově, v době uvedení nedopadl jinak. Milovníkům hry se nezavděčil, protože s látkou nakládal jen volně (například jsme se nedočkali klíčového Pekla), a namísto aby šlo o nepřetržitou akční jízdu, je první hodina jakousi variací na Vetřelce Jamese Camerona, kdy sledujeme bandu vojáků v nepřátelském prostředí.

S odstupem let je ale třeba uznat, že si tenhle kousek zaslouží druhou šanci. Měl odpovídající rozpočet, Johnson tu hraje spíše zápornou roli, což je dodnes v jeho kariéře vzácná věc, a potěší obsazení dalších rolí (Karl Urban, Rosamund Pike). Šedesátimilionový rozpočet se navíc povedlo využít způsobem, že Doom prakticky nezestárl, nemluvě o pětiminutové sekvenci z pohledu vlastních očí, která byla cool již v době premiéry a stále je.

Doom nebyl dobrý film v roce 2005 a pořád má své rezervy (hlavně v tempu). Coby nenáročné akční sci-fi béčko ale funguje obstojně. Dvakrát tolik v necenzurované krvavé verzi, která vyšla na DVD a blu-ray a obsahuje hned několik fajnových extra záběrů, jež milovníky nechutností určitě potěší.

Ve špionské taškařici Dostaňte agenta Smarta hraje Johnson druhé housle, neboť za hlavní hvězdy jsou tu Steve Carell a Anne Hathaway. Pokud se ale měl někdo ujmout frajerského špiona, k němuž bude Carellův hrdina s psíma očima závistivě vzhlížet, je to jednoznačně Johnson. A dal to jako král.

Obecně pak platí, že jde o jednu z nejpovedenějších komediálních variací na klasické špionážní filmy, navíc s velmi solidní akcí. Snímek si vedl výborně u kritiky i publika (což se zas tak nestává, pokud volně navazujete na kultovní seriál, což byl i tento případ). Studio dalo dokonce v roce 2008 zelenou dvojce. Jenže pak kariéry Carella i Hathaway nabraly obrovský spád, kalendáře se plnily a na druhé dobrodružství agenta Smarta nebyl čas.

Je takovým nepsaným pravidlem, že si každý akční herec jednou musí střihnout nějaký rodinný film. Arnold Schwarzenegger měl Policajta ze školky (1990), Bruce Willis komedii Kid (2000), Vin Diesel Dudlíkátora (2005), Jackie Chan dětskou Chůvu v akci (2010) a Dwayne Johnson natočil Vílu Zuběnku.

Hraje v ní drsného hokejistu Dereka, který s oblibou vyráží ostatním hráčům zuby a vzhledem k jeho nemilosrdné pragmatičnosti jsou mu lhostejné naděje a sny malých fanoušků. Když jednoho dne téměř přesvědčí dcerku své přítelkyně, že neexistuje víla Zuběnka, vzbudí to velkou nevoli v pohádkové říši. Derekovi je následně udělený velmi speciální trest – na jeden týden se promění ve vílu Zuběnku v plné zbroji, tedy i s křídly a magickou hůlkou.

Zní to jako strašná ptákovina a ona to i strašná ptákovina je. Nechybí jí ale hravost, ohromné množství nejrůznějších vtipků (i když jsou, pravda, výrazně proměnlivé kvality) a vidět Johnsona v podobném kostýmu je dnes hotové guilty pleasure. Nemluvě o řadě skvělých komiků ve vedlejších rolích (mihnou se tu například Stephen Merchant, Seth MacFarlane nebo Billy Crystal).

Režisér Ric Roman Waugh má dnes dvě polohy. V té jedné točí fantastická vězeňská dramata (Zločinec, Trestanec), tou druhou zásobuje svět obstojnými kousky s Gerardem Butlerem (Pád anděla, Greenland: Poslední úkryt). A mezi tím stojí Práskač, v němž je Johnson za obyčejného chlápka.

Johnson hraje ve filmu otce, jehož dospívajícího syna nespravedlivě obžalují a odsoudí k deseti letům za mřížemi. Aby očistil jeho jméno, začne pracovat v utajení a riskuje všechno včetně vlastního života, aby zmírnil jeho rozsudek.

Čekali byste akční výplach, ale Práskač je syrové pouliční drama, v němž Johnson většinu času krutě prohrává, ale pokaždé se dokáže znovu zvednout. Jde o temnější podívanou, než na jakou jsme u něj zvyklí, a protože Waugh tyhle atmosférické kousky umí, Práskač je filmem, který by neměl uniknout vaší pozornosti, i když se o něj svého času nezajímal skoro nikdo.

Po dlouhé době vzniknul v Česku tak ambiciózní historický životopisný film. Režisér Petr Václav přitom nikdy podobný projekt nedělal. Největší pastí by bylo hledat v něm nového Amadea. Il Boemo se vydává vlastní cestou.