Vycházející herecká hvězda se nebojí odhalit, postavit do ringu ani hovořit o zkaženosti a tlaku showbyznysu

V posledních letech zažívá Sydney Sweeney kariérní rozlet, jemuž může většina hereckých vrstevnic jen závistivě přihlížet. Po turbulentním teenagerském období, které strávila uprostřed finančně strádající rodiny, často přespávající v jediném motelovém pokoji, si buduje renomé silné televizní osobnosti a herečky, o niž je v Hollywoodu enormní zájem.

„Neměla jsem to pod kontrolou,“ přiznala však v rozhovoru pro Hollywood Reporter s ohledem na letošní červen, kdy procházela záchvaty úzkosti a doléhaly na ni pracovní vytížení a rostoucí tlak. Nabitý rozvrh zahrnuje nejen natáčení filmů a seriálů, z nichž nejsledovanější je nyní marvelovka Madame Web, ale rovněž marketingové akce, cestování napříč USA a skrývání před dotěrnými paparazzi, kteří okupují okolí jejího nového domu v Los Angeles.

Sídlo ve Westwoodu si pořídila za tři miliony dolarů a splnila si tím jeden z životních cílů, a to dosažení finanční nezávislosti a svobodného zázemí, které její rodině dlouho unikaly. Vyrůstala v malém městě Spokane na hranici států Washington a Idaho a zaměřovala se především na vzdělání. Zatímco její charakter Cassie v seriálu Euforie skáče do postele školním playboyům a účastní se každé párty, Sweeney se večernímu flámování vyhýbala a místo toho vozila své opilé kamarády a kamarádky autem domů, klidně i ve tři hodiny ráno. Dodnes pije nejraději vodu a nikdy neokusila ani kávu.

Když jí bylo třináct, rodina se přestěhovala do Los Angeles a Sydney mohla následovat své herecké sny. Život v okolí Hollywoodu byl ale pro chudou rodinu finančně neúnosný. „Žili jsme v jednom pokoji. S matkou jsme sdílely postel a otec s bratříčkem spali na gauči,“ vzpomínala herečka, jejíž čisté jmění je dnes odhadováno na pět milionů dolarů. Zatímco se rozpadalo manželství jejích rodičů, Sweeney se účastnila konkurzů a přijímala role v projektech mizerných kvalit s ještě mizernějším finančním ohodnocením (například za sto dolarů denně). „Říkala jsem si, že když vydělám dost peněz, tak budu moct koupit mým rodičům dům, o který přišli. Ale když mi bylo osmnáct, měla jsem na kontě jen 800 dolarů,“ líčí Sydney.

Vše se začalo měnit k lepšímu díky roli v oceňované produkci HBO Ostré předměty, kde ztvárnila roli Alice, pacientky ústavu pro duševně choré, jejíž úmrtí v mysli pronásleduje protagonistku v podání Amy Adams. Ještě dříve si ale odbyl premiéru seriál Příběh služebnice, v němž si zahrála služku Eden. Díky těmto závazkům překonala nejpalčivější finanční trable, ale stále cítila nutkání tvrdě pracovat a neusínat na vavřínech. „Kdybych si chtěla dát půlroční pauzu, neměla bych peníze na pokrytí výdajů,“ vysvětluje Sweeney s tím, že studia zdaleka neplatí všechny nezbytné šeky. „Nemám nikoho, kdo by mne podporoval a na koho bych se mohla obrátit se zaplacením účtů. Pět procent musím proplatit právníkovi, deset procent agentovi, tři procenta obchodnímu zástupci. Měsíčně musím dávat peníze mému publicistovi, a to dělá víc než hypotéka,“ vypočítala.

Ačkoli se jí spolupráce s HBO bohatě vyplácí zásluhou rolí v úspěšných seriálech Euforie a Bílý lotos, které jí vynesly zmíněné nominace na Emmy, Sydney trvá na tom, že jistá honosná privilegia spojená s touto prací a slávou zdaleka nezastiňují temnější stránky byznysu. Zaprvé jde o problém s médii, která v jejím životě slídí a hledají sebemenší záblesk kontroverze či politického vyjadřování.

To se otisklo do letní oslavy šedesátých narozenin hereččiny matky, z níž Sweeney zveřejnila skupinové foto i s hostem, který měl na sobě tričko s potiskem Blue Lives Matter. Jde o protipól ke skupině Black Lives Matter, toto hnutí vyžaduje plně zákonné stíhání těch, kteří jsou usvědčení ze zabití policistů – zažehnuto bylo roku 2014 po dvojnásobné vraždě policistů, kterou v New Yorku spáchal afroamerický muslim Ismaaiyl Abdullah Brinsley.

Na sociálních sítích se rozpoutala politická diskuze, kterou musela Sweeney krotit příspěvkem na Twitteru. „Lidi, tohle je šílené. Nevinná oslava matčiných šedesátin se změnila v absurdní politickou debatu, což nebylo záměrem. Prosím, přestaňte vytvářet domněnky,“ uvedla v něm.

Ještě větší problém ale shledává v tom, jak role ve filmech a seriálech formují její fiktivní image a jak těžké je pro mladou ženu bez kontaktů nabýt v Hollywoodu důstojné postavení. „Lidé zapomínají, že ztvárňuji fiktivní postavu. ‚Oh, svléká se na kameru, je to sexsymbol,‘“ naráží na scény v Euforii, pro které se neváhala vysvléknout. „Nemohu to setřást. Nemám s těmi scénami problém a nepřestanu je natáčet, ale přála bych si, aby existoval jednodušší způsob konverzace o tom, co předpokládáme od herců v téhle branži,“ prohlásila.

Nechybělo mnoho a Euforie, která je druhým nejsledovanějším seriálem v historii HBO po Hře o trůny, se musela obejít bez její jiskřivé osobnosti, v níž se mísí zranitelná uplakaná dívka s atraktivní královnou večírků. Castingová režisérka Sweeney nejprve kategoricky odmítla a názor změnila až poté, co odhodlaná herečka nahrála některé scény se svou matkou a záznam produkci zaslala. „Míra odmítnutí, jímž musíte projít, než poznáte sebe sama, je šílená. Stejně jako to, jak na vás pohlíží dospělí. Když jsem v tomhle průmyslu začínala, neměla jsem ani ponětí o tom, kolik lidí tu má konexe. Startovala jsem od nuly a vím, jak zatraceně těžké to je.“

Podle svých slov se tedy ve své branži dodnes cítí jako outsider, přestože si už může dovolit některé projekty odmítat a soustředit se na to, co ji skutečně zajímá. Bílý lotos, oslavovaná satirická minisérie o bohatých rezidentech luxusního havajského resortu, vznikal za striktních pandemických pravidel ve skutečném resortu a štáb se se zaměstnanci spřátelil. Až na sklonku natáčení areál znovuotevřel brány veřejnosti a Sweeney si uvědomila, že mezi bohatou klientelu nezapadá: „Na snídani jsem chodila ve svetru a v pyžamových kraťasech a od hostů jsem schytávala ty nejpohrdlivější pohledy za to, že jsem se mezi ně odvážila takhle přijít.“

Tvůrce seriálu Mike White vyzdvihl metodický přístup herečky, která se úlohu Olivie, znuděné dcery zámožného páru, rozhodla ztvárnit přízemně a se sarkasmem, nikoli v ryze komediální poloze. „Ona je samozřejmě úplně jiná osobnost, o to víc to bylo vzrušující. Je velice sympatická a šarmantní, pak ji postavíte před kameru – nechci teď znít jako nějaký pošuk z klasického Hollywoodu – a ona má tyhle schopnosti. Někteří herci disponují určitou magií a ona je jednoznačně taková,“ nechal se slyšet White.

Ještě více se ale Sweeney sžila s Cassie, již sice v reálu nepřipomíná, ale naučila se s ní soucítit a vyjádřila podporu tvůrci Samu Levinsonovi, jenž na herce údajně klade vysoké nároky a nutil ji absolvovat scény nahoře bez. S emočně labilní hrdinkou ostatně sdílí jistou míru sociální zranitelnosti, která se promítá hlavně do navazování vztahů. „Pociťuji, že pomyslná bublina, to, s kým mohu mluvit a s kým mohu sdílet intimní záležitosti a navazovat vztahy, se neustále zmenšuje,“ tvrdí Sweeney a naráží na neblahé následky rostoucí slávy, pod jejíž tíhou ztrácí nad svým životem kontrolu.

Souvisí to také s tím, jak průmysl znehodnocuje loajalitu a jak vnímá mladé ženy. „Je to postavené na tom, jak někoho bodnout do zad. Chtěla bych mít rodinu, vždy jsem toužila stát se mladou matkou. Znepokojuje mě však, jak tenhle průmysl klade stigmata a dívá se odlišně na mladé ženy, které mají děti. Bojím se, že když přestanu pracovat, tak svým dětem nezajistím potřebnou podporu,“ svěřila se.

V rámci osamostatnění tedy založila produkční společnost Fifty-Fifty Film, jejímž prvním projektem je seriálová adaptace románu They Wish They Were Us pro HBO Max, a to pod novým názvem The Player's Table. Sweeney v ní ztvární hlavní roli a autorka předlohy Jessica Goodman herečku popisuje jako „silnou osobnost, která ví, jak dosáhnout svých cílů“.

Tuto buldočí vůli si Sweeney ostatně vypěstovala v ringu, neboť se v mládí věnovala MMA a dosáhla nezanedbatelných úspěchů. Začala ve čtrnácti letech a v rozhovoru pro měsíčník Marie Claire se pochlubila, že ovládá smíšená bojová umění. „První soutěž jsem absolvovala v osmnácti. Byl to turnaj v grapplingu (způsob zápasu, ve kterém má zápasník za cíl dostat svého soupeře do situace, kdy ho svým tlakem nutí souboj vzdát) a proti mně stáli samí kluci z vyšší váhové kategorie. A já skončila první.“

Vášeň rovněž chová pro restaurování klasických automobilů. V garáži jí stojí Ford Bronco z roku 1969, který sama renovuje s pomocí rodinného známého. Manuální práci na veteránu dokumentuje na svém tiktokovém kanálu.

Rolí v Madame Web se Sydney Sweeney stává součástí marvelovského univerza (MCU) a je zřejmé, že vzhledem k jejímu odhodlání, pokornému přístupu a hlavně talentu s ní lze do budoucna počítat nejen v televizi, ale také na stříbrných plátnech.

Zdroj: Hollywood Reporter, New York Post, Instagram Sydney Sweeney

Nejdražší český film Jan Žižka přišel na 450 milionů korun. Slavného vojevůdce představuje v době, kdy ještě neexistovalo husitské hnutí. Jedná se tedy nikoli o historický film, ale o fantasy. A recenze této fantazijnosti vychází vstříc.