Komentáře týdne: Korzet císařovny Sissi, spaghetti Terence Hilla a mimořádná chemie v posteli

„Když mi dáte hned od začátku okouzlující postavy, se kterými bude potěšení trávit filmový čas, nemám žádných námitek. Ta hranice je sice velmi tenká a krom kvality napsaných charakterů stojí i na představitelích daných rolí, ale není nemožné dostat se na správnou stranu této lajny. Tady ovšem ústřední duo funguje v každé jednotlivé rovině tak dokonale, včetně oné chemie mezi nimi, že hned na začátku víte, na které straně barikády se film nachází. Charaktery jsou totiž velmi přesně napsané i zahrané a to dokonce v dramatické rovině (tam možná ještě víc). Proto pokud bych hledal jedno slovo, které vystihuje tento film nejlépe, je to jistě - příjemnost. Na ten film je vážně radost koukat, neboť na rozdíl od jiných filmů, kde se charakterový ark nějak očekává, tak tady jsem ho vyloženě hrdince přál a byla radost tu cestu k jejímu cíli sledovat.“ JosefTomas / 75 procent

„Až příliš prosté sdělení neobhájí zbytečně protahovanou užvaněnost před netradičním sexuálním dobrodružstvím. Chyběla cesta proti diváckému očekávání. Neurazí, ale ani nenadchne.“aquiver / 60 procent

„Nechce se věřit, že tohle řídil stejný člověk, co Covenanta. Krásná paleta hereckých výkonů i aranžmá prostředí (kostýmy, účesy, hudba, interiéry) pěkně od radostných, zamilovaných začátků až po chmurný konec. V podstatě bezchybnaté.“ naineko / 90 procent

„Celkem klasická Chanovka. Spousta akrobatických soubojů, bojového umění a akce. Scénář je však průměrný, zpracování lehce nadprůměrné. Je to prostě akční jízda u které jde čistě o potěchu oka ze soubojů. Tohle už dnes většině diváků nestačí.. i když je to klasika.“ Pete69 / 65 procent

„Včera jsem na Korzetu byla v kině a mám z toho smíšené pocity. Líbil se mi výkon herečky Vicky Krieps, i její pojetí císařovny. Myslím, že dobře zobrazila 40 letou stárnoucí ženu, snažící se najít své místo u dvora, vedle císaře, být viděna a slyšena, dobře bylo zobrazeno prožívání sama sebe a toho, po čem toužila. Určitě to bylo zajímavější pojetí oproti přeslazené Romy Schneider. Ale rušila mě nedbalost exteriéru, se kterými se film nepáral. Děj se odehrává v oprýskaných místnostech, domech, které vypadají, že každou chvíli spadnou. Úplně mimo mi přišlo ponechání některých současných věcí ve filmu, viz mop s kýblem, moderní loď, apod. Líbila se mi hudba k filmu.“radkav / 70 procent

„Režisér a scénárista Ferdinando Baldi je poměrně známý režisér spaghetti westernů, i když ne zrovna u nás. Což je škoda. V jeho tvorbě je tento subžánr v podání krapet neobvyklý, což znamená, že se od tradičních spaghetti westernů nemálo odlišuje. Ve své filmografii má také známou postavu Djanga a není od věci, že inspiraci pojal od snímku režisérského kolegy Sergia Corbucciho ´Django´ (1966). Ještě v témž roce napsal a natočil své podání této postavy ´Adios Django´ (1966), do kterého ještě angažoval Franka Nera. Se snímkem Sergia Corbucciho to však nemá nic společné. A k tématu se vrátil ještě o tři roky později, avšak už bez Franka. Co se týče příběhu, těžko posoudit, jak to skutečně bylo, ale jistojistě se inspiroval úspěšným válečným snímkem ´Tucet špinavců´ (1967). No, jak už dnes víme, nebyl jediný. O poskládání party bojovníků z trestanců k vykonání nelehkého úkolu vzniklo snímku daleko více. Baldi však takový nápad přeci jen pojal trošičku jinak. Django živící se jako kat trestance získal určitou fintou. Do hlavní role tentokrát angažoval již spaghetti westerny zkušeného Terence Hilla a byla to od něj sázka na jistotu. Byť by se dal snímek označit jako typická Hillovka, přeci jen je to menší odklon. Snímek je brán daleko vážněji a jedná se jen o další dějový akt pomsty. Tedy stejně, jako u předchozího Baldiho počinu. Fanoušci typických drsných spaghetti westernů si u tohoto snímku v Baldiho podání moc neužijí. Ale to neznamená, že by byl film špatný. Naopak. Je to prostě jen Baldiho styl. Například u pěstních soubojů použil v rychlém střihu neobvyklé změny úhlů kamery pro větší efekt. Akční scény, byť jich není moc, vypadají skvěle a to vlivem realistických kaskadérských kousků. Dějová linka je přímočará a obzvlášť v dnešní době značně předvídatelná, ale to jen vlivem plejády podobně či stejně zaměřených snímků. Pro Terence Hilla se jednalo o první hlavní žánrovou roli a zhostil se ji dobře. Ztvárnění Djanga Frankem Nerem si jistojistě podrobně nastudoval, takže ho pojal naprosto stejně, čímž na něj navázal dokonale. Snímků s Djangem vzniklo více a to s jinými představiteli, ale upadly v zapomnění. Jen Terence Hill po Frankovi Nerovi zůstal. Inu, snaha se cení.“martin-mickey-stusak / 80 procent

Zaujal vás některý z filmů/seriálů? Našli jste doporučení k dílům, která vás zajímají? Pokud ne, napište komentář na kartu snímku z naší databáze. Příště třeba vybereme právě váš.

Všechny komentáře najdete přehledně seřazené od nejnovějšího zde. Dejte „palec“ těm, které vás zaujaly.