Retro recenze: Sněhurka a lovec je WTF podivnost, která rozhodně nenudí

Královna se promění v onoho metrosexuála a dá Sněhurce sníst otrávené jablko. Sněhurka umře. Metrosexuál, který Sněhurku odjakživa miloval, ji políbí. Sněhurka je nadále mrtvá. Lovec, který Sněhurku nikdy nemiloval, ji taky políbí. Sněhurka ožije, v čele obrovské armády zaútočí na hrad (s podporou trpaslíků, kteří vniknou dovnitř kanalizací) a královnu zabije. Je korunována na novou královnu a lovec se na ni z povzdálí pousměje. Následují závěrečné titulky a song od Florence and The Machine (od kterých není hudba ve filmu).

Poslední Sněhurka je WTF podivnost. Ale je to drahá výpravná WTF podivnost, která obsahuje spoustu vydařených elementů a ani při dvouhodinové délce není nudná (čímž se výrazně liší od předposlední WTF Sněhurky / 2012).

Herci jsou velmi dobří, bohužel s výjimkou titulní hrdinky. Stewartová nejenže nehraje dobře, ale ani není bůhvíjak hezká, což vrhá podivné světlo na celou ústřední zápletku "Ona jediná je krásnější než ty, má královno". Charlize Theronová je nejen hezká, ale výborně si roli užívá (aniž by dělala nějaké humory jako Julia Robertsová v předchozí Sněhurce). Dokud film vypadá, že zlá královna bude jeho hlavní hrdinkou, je to příjemný zážitek (včetně jejího zřejmě incestního vztahu s vlastním bratrem, který vypadá jako úchylnější Karel Roden). Velmi dobří jsou také trpaslíci, což jsou poměrně slavní herci (Bob Hoskins, Ray Winstone, Nick Frost), jejichž hlavy jsou digitálně namontované na liliputí těla (takže opravdu vypadají jako liliputi, ne jako zmenšení dospělí).

Film se snaží být klasická fantasy (a velkovýpravnou fantasy jsme tady dlouho neměli) a rozhodně není vhodný pro malé děti (v lepších okamžicích připomíná Deváté srdce / 1979). Je v něm opravdu hodně věcí, které se povedly. Občasná práce kamery, která některé scény snímá roztěkaně, rozostřeně, přímo do slunce nebo se záměrnou špínou na objektivu. Povětšinou kvalitní triky. Občasný teplý lidský moment, občasné zajímavé ztvárnění smrti, občasná zajímavá hudba (James Newton Howard), krásná "vílí louka" nebo co to je... Ale jako celek má film velmi zásadní vady na kráse, z nichž hlavní je nezajímavá postava Sněhurky (něco mezi Pannou Orleánskou a Ježíšem Kristem) a vlastně celá ústřední zápletka.

Napsal bych, že to celé připomíná podobně krásnou a podobně zmatenou Scottovu Legendu (1985), ale nesmíte to chápat jako bůhvíjakou pochvalu. Při sledování jsem byl skoro pořád napnutý, co se proboha stane v další scéně. Ale rozhodně bych nevydržel se na to celé dívat znovu.

Hodnocení: 70%

Průměr hodnocení ze všech recenzí najdete ZDE